Zoologické zahradnictví

Zájem návštěvníků o zoologické zahrady u nás i ve světě stále roste. Alespoň teoreticky je jedním z klíčových společenských přínosů těchto zařízení poučování veřejnosti. Nedá se říci, že by současné euroamerické zoologické zahrady pro to málo činily – spíše je s podivem, že jejich snaha má jen skromný dopad. Potíž spočívá v tom, že zoo apeluje také na jinou složku naší psychiky než poznávací – na touhu „zírat“. Člověk je koneckonců tvor zrakový a jedná se o aplikaci jeho nejdůležitějšího smyslu.

Zírání a zejména ukazování prstem platí v mnoha kulturách za neslušné, a voyeurismus je chápán dokonce jako jedna ze sexuálních aberací, ale jev je mnohem univerzálnější a vázaný nikoli pouze na sexuální sféru, kde ovšem vyhání v podobě mohutného pornoprůmyslu své nejbujnější květy. Je to jakási směs zvědavosti smíšená se vcítěním se, a to do situací, které jsme již zažili – například při sledování televizního seriálu, jenž z této lidské vlastnosti žije. Stejný, ba mnohem větší zájem, než by u diváků vzbudila skleněná stěna akvária, úlu nebo mraveniště, by vyvolala průhledná zeď obytného bloku, kdyby si to jeho obyvatelé nechali líbit. V zásadě právě z tohoto pronikání tam, kam nás nezvali, vychází značná část nejen bulvárního žurnalismu, ale i vědy, počínaje etologií sledující třeba předkopulační rituály obalečů či kojení mláďat kaloňů.…