Spisovatel Kurt Andersen nazval současné lidstvo „generací kobylek“, které v „největších desetiletích lidstva“, tedy zhruba od konce druhé světové války, spásly většinu zdrojů a nyní se rozhlížejí, kde ještě co zůstalo. Dochází i ropa. Jak velký kus koláče nám zbývá a jsou vůbec v zásobě nějaké další ropné pochutiny jako třeba písky či břidlice?
Na přelomu roku se objevila řada zpráv, které shrnují celosvětovou energetickou situaci v minulém roce a výhledy do budoucnosti. Mezi nejsledovanější patří analýzy Mezinárodní energetické agentury, British Petroleum a OPEC. V základních rysech jako výše spotřeby se tyto zprávy shodují, co nás čeká v budoucnu, z nich však jednoznačně nevyplývá. Základní důvody jsou dva. Zaprvé v energetice můžeme málokdy pracovat s nezkreslenými údaji (například o výši zásob), protože státy ani firmy si nechtějí nechat nahlížet do karet. Druhým důvodem je trh, který vysílá zmatené a protichůdné informace. Jsme na to sice zvyklí, ale určitě není normální, aby v jednom roce cena ropy kolísala od 40 do 80 dolarů za barel.
Problémy už za pět let
Loni poprvé od roku 1981 klesla světová spotřeba energie, ale nyní se již očekává růst. Krize má zajímavý dopad zejména na bohaté státy, kde si lidé konečně uvědomili nutnost šetřit, zvažovat koupi dalšího automobilu i neudržitelnost vozů s…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
