Tajná šachová partie zvaná policejní prezident, rozehraná mezi premiérem Petrem Nečasem (ODS) a ministrem vnitra Radkem Johnem (VV), směřuje do finále. Podle informací Respektu je zřejmé, že současný policejní šéf Oldřich Martinů během několika týdnů oznámí svou rezignaci. Politici by se také brzy měli dohodnout na jménu jeho nástupce a podle dostupných informací není vyloučeno, že jej navrhne premiér.

Jenže partie zaznamenala v posledních týdnech několik překvapivých obratů a výsledkem si nikdo nemůže být jist. Především ministr vnitra vydal tolik zmatených prohlášení, okořeněných závažnými obviněními současného policejního šéfa, že je hodně složité zjistit, co se ve skutečnosti děje.

Klíčová změna

O tom, že by Oldřich Martinů měl skončit, koalice podle našich informací mluvila už při rozdělování vládních křesel v červnu. Podle Věcí veřejných jím vedená policie nezvládala vyšetřování korupce. Martinů pak novému ministrovi oznámil svůj zájem odejít do bruselského Europolu. Na koaličních jednáních se také dohodlo, že ministr vnitra může jmenovat jeho nástupce pouze se souhlasem premiéra.

V srpnu přišel ministr John s prvním návrhem na nového šéfa policie. Vhodným kandidátem byl podle něj šéf jihomoravské policejní správy Tomáš Kužel. „To jméno pro mě nebylo přijatelné,“ vzpomíná bez bližšího vysvětlení premiér Nečas. Až do konce listopadu pak podle premiéra nepřišel ministr John oficiálně ani neoficiálně s žádným dalším adeptem.

Tady se dostáváme do slovní přestřelky obou stran. Radek John a zejména jeho poradce Jan Kubáček totiž tvrdí, že ministr navrhoval další možné kandidáty. Petr Nečas oponuje, že tomu tak není. Podle premiéra padlo další jméno až na začátku prosince, a to poté, co se sám Johna zeptal, jestli se opravdu chystá nominovat Jana Berouna, bývalého šéfa policejních „nelegálů“, dnes přidělence české rozvědky ve Washingtonu. O Berounovi se totiž zmiňovala média.

22A_R50_2010_s.jpg
22A_R50_2010_s.jpg
„Od pana ministra nepadlo žádné konkrétní jméno, já reagoval na média a řekl jsem mu, že Beroun ne, protože to by pak vedl policii neoficiálně jeho kamarád Randák,“ vysvětluje premiér Nečas. Karla Randáka, někdejšího šéfa rozvědky, podezřívá ODS z řady akcí, které ji měly poškodit.

Změna policejního prezidenta je klíčová k vládou (a zejména Věcmi veřejnými) deklarovanému boji proti korupci. Bez účinné represe nemá válka s úplatkářstvím šanci na úspěch a současná policie je pod vedením Martinů neschopná řešit zásadní kauzy – na tom nic nemění ani dílčí úspěchy v méně důležitých případech. Ve sporu, zda ministr John přišel s více adepty, či ne, se dá více věřit premiérovi, protože kromě Berouna ministr vnitra nikomu dalšímu oficiálně post šéfa policie nenavrhl a bez souhlasu kandidátů by stěží mohl premiérovi nabízet nějaká jména. Na ministerstvu se sice kromě Berouna uvažovalo o několika lidech, jako třeba Bedřichu Koutném, řediteli policejní správy Zlínského kraje, či o Tomáši Tuhém, policejním šéfovi Moravskoslezského kraje, ale oficiální nabídky nedostali. Proč je ministr neoslovil, John neupřesňuje.

Ministrova pasivita každopádně skončila 29. listopadu, kdy John vyzval Martinů k rezignaci. Odvolat jej nemohl, policejní prezident je, pokud nespáchá zločin nebo vážně neporuší předpisy, neodvolatelný. Odvolat jej nemůže ani vláda, ani premiér, mohou se s ním však dohodnout, aby odešel, a o to v celé věci jde.

Doložte to

22B_R50_2010_s.jpg
22B_R50_2010_s.jpg
„Problémy v policii eskalují. Necítím, že by plně fungovaly útvary s celostátní působností v oblasti boje proti korupci,“ znělo první vysvětlení ministra Johna, proč se rozhodl k tak ráznému kroku. Jenže konkrétní informace o policejní obraně korupčníků nikomu nesdělil. „Pana ministra jsem o doložení tak zásadního obvinění požádala, ale žádné dokumenty ani vysvětlení jsem od něj nedostala,“ říká nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. „Mě o ničem podobném pan ministr neinformoval,“ tvrdí premiér.

Podle informací, které se Respektu podařilo zjistit, měl mít ministr na mysli především případ, kdy finanční analytický útvar (jednotka ministerstva financí odhalující praní špinavých peněz) předal protikorupční jednotce informace o podivných bankovních přesunech na kontech vlivného lobbisty a jednoho z pražských kmotrů ODS Iva Rittiga. Chvíli poté, co se informace dostala na protikorupční jednotku, se ale o svém tajném vyšetřování měl dozvědět také Ivo Rittig.

Jisté však je, že ministr John už dva dny po svém razantním prohlášení problém mírnil a například prezidentu Klausovi vysvětloval potřebu rezignace Martinů poměrně bagatelními věcmi, jako třeba tím, že v době spoření a škrtů jezdí policejní prezident na nákladné zahraniční cesty. Už ale nedodal, že ty samé cesty mu musel sám povolit.

Takže víme, že ministr odvolává policejního prezidenta v době, kdy za něj nemá „schválenou náhradu“, a důvody pro odvolání před veřejností ne úplně jasně vysvětluje. O zmatečnosti Johnových kroků svědčí třeba i jeho čtrnáct dní starý plán, jak najít a schválit nového policejního prezidenta.

Jmenoval sice dvanáctičlenný expertní tým, který by měl transparentně vybrat policejního šéfa z přihlášených zájemců, ale části jeho členů o tom dopředu neřekl. „Já jsem se dozvěděl o tom, že jsem v nějakém týmu, který má vybrat policejního prezidenta, vlastně až z médií,“ říká jeden z členů týmu Michal Mazel. „Porota“ se zatím vůbec nesešla, pro výběr šéfa policie nebyla navržena žádná pravidla, žádné termíny. Případní zájemci by neměli potuchy, komu se přihlásit. Tento ministrův návrh proto k výběru policejního prezidenta nepovede, což připouští i lidé z ministrova okolí.

Dlouhé čekání

Vlastně všechny okolnosti naznačují, že po neúspěšném prázdninovém návrhu až do konce listopadu ministr na výměnu policejního prezidenta výrazně netlačil, spíše jen k premiérovi vysílal signály, že je k tomu dál odhodlán.

Dnes John tvrdí, že proti Martinů se bouří i jeho podřízení, zejména z protimafiánské či protikorupční jednotky, které prý policejní prezident finančně škrtí. Jenže na poslední poradě policejních šéfů před Johnovou výzvou se podle očitých svědků nikdo z nich proti Martinů nebouřil. „Porada byla v klidu, jako vždy,“ vzpomínají naše zdroje.

Co se tedy koncem listopadu stalo, že Martinů byl vyzván k rezignaci? Ministr o tom veřejně nechce mluvit, zasvěcené zdroje ale upozorňují na fakt, že John se k výzvě Martinů rozhoupal čtrnáct dní před celostátní konferencí Věcí veřejných, která se konala tuto sobotu. Předseda strany a ministr vnitra John zaznamenává od nástupu do vládní funkce jeden neúspěch za druhým, jeho důvěryhodnost i popularita klesají a s tím padají i volební preference strany. John prý chtěl přijít na konferenci s nějakými plusovými body a tím nejschůdnějším se zdála být hlava policejního prezidenta.

Jenže Martinů podpořil prezident Klaus a na jeho rezignaci netlačil ani premiér Nečas. „Nejsem příznivcem změny policejního prezidenta vždy s příchodem nového ministra,“ říká Nečas. Nicméně podle kuloárních informací není ani pro něj Martinů zárukou deklarovaného boje proti korupci.

John ani neformální hlava Věcí veřejných Vít Bárta se ke spekulaci, že ministrova výzva byla načasovaná jako marketingový tah před stranickým sjezdem, nechtějí vyjadřovat. Podle ověřených zdrojů se ale tito tři politici nyní pokoušejí domluvit, že oficiálně věc vyřeší v řádu týdnů, protože spor poškozuje vládu i boj proti korupci (byť zatím konkrétní dohoda není uzavřená). Věci veřejné jsou ochotné udělat ústupek premiérovi, aby přišel s návrhem na policejního prezidenta on sám. „Nějaké jméno navrhnu,“ říká premiér. Podle našich informací je ve hře Bedřich Koutný, mluví se také o šéfovi ÚOOZ Robertu Šlachtovi, zatím však ani jednoho z nich nikdo neoslovil. Radek John, jak by mělo být součástí rýsujícího se kompromisu, by zase měl mít právo mluvit budoucímu prezidentovi do výběru náměstků.

V každém případě se dá konstatovat, že slibovaný koaliční boj proti korupci ještě nezačal. Jmenování policejního prezidenta se utápí v politikaření, reforma klíčových protikorupčních jednotek nejenže neodstartovala, ale útvary jsou personálně ořezávány a slibovaná protikorupční vládní strategie teprve prochází připomínkovým řízením. Vládní plán boje s korupcí, vypracovaný původně ministerstvem vnitra, je v současné podobě slibným dokumentem, ale jestli jeho schvalování budou provázet stejné problémy jako jmenování nového policejního prezidenta, stěží se v souboji s úplatky dočkáme zásadní změny. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte