Irák má osm měsíců od voleb vládu a největší radost z toho mají Spojené státy a Írán. Už tahle informace naznačuje, že věc nebude tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát.
Nová vláda, na kterou se tak dlouho čekalo, je velmi podobná té současné odcházející. Prezidentem je Kurd, premiérem šíita, zastupující tak většinu irácké společnosti, v čele parlamentu stanul sunnita. V zemi rozdělené etnickým konfliktem – mezi Kurdy a Araby – a náboženským soupeřením šíitů a sunnitů je tahle rovnováha důležitá. Odtud i úlevné reakce, když z Bagdádu přišla zpráva, že dohoda všech tří zmíněných sil je na světě.
A protože na svých místech zůstávají klíčoví lidé – prezidentem bude nadále Džalál Talabání a předsedou vlády Núrí Málikí – je namístě otázka, proč to tak dlouho trvalo.
Důvodem byl volební pat. Málikí ani vítěz voleb a jeho hlavní soupeř Ajád Aláví nebyli s to sestavit většinovou koalici. Průlom nastal ve chvíli, kdy hlasy svých poslanců slíbily Málikímu kurdské strany výměnou za ústupky v otázce vlády nad kurdskými provinciemi a když se na stranu Málikího přidaly další šíitské bloky. Udělaly tak poté, co je k tomu přiměl Írán, bašta šíitského islámu; Muktada Sadr, vlivný klerik a zástupce dosud oponujících šíitů, to přiznal veřejně.
Odtud pochybnost lidí v Iráku i mimo něj, jak se bude chovat irácká vláda, jejíž hlavní hybnou silou byl Írán, totalitní šíitský stát? V čele Iráku navíc zůstává náboženský radikál, na jehož odchod…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
