Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Komentáře

Až roztaje Himálaj

Víra v globální oteplování nestačí, je nutné vysvětlovat

Máme tu další „klimatický skandál“ a tentokrát nad ním nelze tak úplně mávnout rukou jako nad nedávným případem, kdy úryvky z e-mailů vědců naznačovaly manipulaci s vědeckými zprávami. Teď si mezinárodní panel klimatologů, který připravuje zprávy o globálním oteplování, uřízl docela slušnou ostudu, když se ukázalo, že jeho varování týkající se himálajských ledovců není podloženo žádným relevantním vědeckým výzkumem. Než ale označíme veškerou mravenčí práci Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC) za pochybnou a globální oteplování za nesmysl, zkusme se nad celou kauzou podrobněji zamyslet.

Nebo snad 2350?
Doutnající aféra explodovala poté, co o chybě informoval minulý týden britský list Sunday Times. Někteří odborníci však na „himálajský“ omyl upozorňují již dlouho, například loni v listopadu v časopise Science. Je samozřejmě tristní, že tomu klimatický panel nevěnoval pozornost. Na jeho obranu lze ovšem říci, že chyba je sice součástí velmi důležitého dokumentu (zatím poslední hodnotící zprávy IPCC z roku 2007, která představuje základ současných diskusí o klimatu), ukrývá se však v méně významné části tohoto více než tři tisíce stran dlouhého textu. Mylné tvrzení, že všechny himálajské ledovce velmi pravděpodobně roztají už do roku 2035, neproniklo do žádného ze souhrnných doporučení politikům, která jsou podrobována mnohem přísnější kontrole. Tam by se na chybu bezpochyby přišlo mnohem dříve.

Klimatický panel by se přesto měl z kauzy poučit. Omyl, jehož se dopustil, je vskutku kardinální. Stovky metrů mocné a desítky kilometrů dlouhé himálajské ledovce nemohou roztát už během následujícího čtvrtstoletí, muselo by se oteplit alespoň o 12 stupňů.

Nejpozoruhodnější je na celé kauze cesta, jíž k omylu došlo. Kanadský vědec Graham Cogley si dal tu práci a vypátral kořeny zavádějící informace: zjistil, že chybný údaj panel převzal ze zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF) z roku 2005, která se zase odvolává na novinářské interview (!) pro britský populárně-vědecký magazín New Scientist. Tam, kde bychom jako zdroj překvapivého údaje o rychlém tání ledovců čekali rozsáhlý výzkum, který byl publikován v recenzovaném odborném časopise, a prošel tedy oponenturou, nacházíme krátký telefonický rozhovor redaktora s relativně neznámým indickým vědcem. A odkud se vynořil rok 2035? Cogley se domnívá, že je to překlep – ve skutečnosti má jít o rok 2350, kdy by se dle odhadu jistého ruského glaciologa měla celková plocha světových ledovců zmenšit na pětinu.

Kroutí hlavou
Ať už jsou podrobnosti příběhu jakékoli, jisté je, že kontrolní mechanismy klimatického panelu selhaly. Pro každou z kapitol hodnotící zprávy IPCC zpravidla vyhledávají informace dvě až tři desítky vědců, ale pouze několik hlavních autorů (v našem případě čtyři) nese odpovědnost za její výslednou podobu. Kromě toho jsou tu dva oponenti, jejichž úkolem je údaje prověřovat. Je jasné, že nikdo ze čtveřice šéfů ani dvojice oponentů nebyl odborníkem na ledovce, jinak by mu taková hloupost o „třetím pólu“ planety, jak se himálajským ledovým polím někdy říká, nejspíš neunikla.

Veřejnost se však zpravidla detaily nezabývá a důvěryhodnost IPCC může být v jejích očích otřesena. Panel by si proto měl do budoucna lépe rozmyslet, kdy se může opírat o údaje, které nebyly publikovány v recenzovaném vědeckém časopise – mělo by to být jen tehdy, pokud není nic jiného k dispozici, a mělo by být jasně uvedeno, že jde o méně spolehlivou informaci z takzvané šedé (tedy nerecenzované) literatury. A pro příští souhrnnou hodnotící zprávu, která má vyjít v roce 2013, by měli být do pozic hlavních autorů a oponentů jednotlivých kapitol vybráni kvalitnější odborníci.

Ale nejen to: panel také potřebuje zlepšit svůj obraz v očích veřejnosti, zvláště nyní, kdy se klimatologové ocitají pod palbou z nejrůznějších stran. Představa mnoha vědců, že kvalitní práce se obhájí sama, nefunguje. Co brání IPCC, aby lépe a podrobněji vysvětloval, oč opírá svá nejdůležitější tvrzení, třeba to, že za ohřívání planety může převážně lidská činnost? Čeští i zahraniční klimatologové, které Respekt oslovil, kroutí nad takovou otázkou hlavou – v jejich zprávách jsou přece všechny zdroje podrobně uvedeny. Jenže takto se o přízeň „lidí z ulice“, voličů, kteří volí mezi zodpovědnými a krátkozrakými politiky, neusiluje, ti dlouhé a obtížně srozumitelné zprávy v angličtině obvykle nečtou. Zdá se tedy, že kromě lépe propracovaného výběru autorů by panel potřeboval také pár kvalitních odborníků na komunikaci s veřejností.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 727
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte