Plánuje vystavět novou Prahu na Marsu, vymýšlí domy zabudované do kopců pokrytých stromy a trávou, vesmírný hotel a navrhuje způsoby, jak vyčistit oceány od plastového odpadu. Osmadvacetiletý Tomáš Rousek se pohybuje v Česku v ne zcela obvyklém oboru: je absolventem pražské architektury a kromě toho jako třetí Čech v historii dokončil roční studium na Mezinárodní vesmírné univerzitě ve Štrasburku, kde se vyučuje cosi jako management vesmírných projektů. A ve své široce pojaté disciplíně zvané „space architecture“ se postaral o slušný mezinárodní zásah: jeho návrh na vesmírnou loď s umělou gravitací ocenila jako „výjimečný a inovativní“ v rámci svých projektů cest do kosmu proslulá americká NASA.
Móda z odpadků
„Jednoduše řečeno, jde o to, že dva moduly na dvousetmetrových lanech budou rotovat kolem sebe a tím vznikne umělá gravitace, která zaručí pro kosmonauty v obytném modulu normální životní podmínky. Celý nápad se dá v budoucnu využít při dlouhé kosmické cestě jako například na Mars nebo k asteroidům. Právě to středisko vesmírných letů zaujalo,“ vysvětluje Tomáš Rousek. Díky své fantazii se v budoucnosti vlastně pohybuje celý svůj život: rodák z pražského „Jižáku“ se už jako malý kluk chtěl stát vynálezcem a jeho vzorem nebyl nikdo jiný než vizionář a malíř Leonardo da Vinci. Po jeho příkladu „posunout lidstvo kupředu“ tak sestavoval modely lodí či letounů a z lega vymýšlel fantaskní stavební konstrukce. „Fascinovaly mě gotické katedrály a vesmírné lodě. A pak také příroda: svými nepřebernými tvary a neustálou evolucí,“ říká Rousek.
Svoji zálibu pak převtělil ve studia digitální architektury čili umění vizualizace a prostorové grafiky. A jak říká, jeho touhou bylo vymýšlet takové projekty, které by byly sice veskrze ultramoderní, ale byly zároveň šetrné k přírodě. „Prostě i města a domy se dají stavět zeleně a nemusí být zrovna hranaté,“ usmívá se Tomáš Rousek. V rámci sdružení čtyř desítek mladých architektů a designérů nazvaného Futura Pragensis tak čas od času vystavuje také své představy „přestavby“ stávajících betonových měst a nutno přiznat, že jsou to opravdu smělé projekty, které si s detaily zase až tak hlavu nelámou: na smíchovských Dívčích hradech chce stavět domy zabudované do kopců, mezi stávající zástavbu v Libni by rád pustil vodní kanály jakýchsi Benátek, navrhuje překlenout Vltavu obytným mostem v Podolí, vystavět galerii s energií kompletně získanou z větrníků či zrekonstruovat Nuselský most na pěší lávku a auta poslat do tunelu.
Vedle těchto snů se živí jako designér a vymýšlí interiéry pro firmy jako Vodafon nebo reklamy pro stavebníky ze Subterry. „Za peníze z komerční sféry pak můžu vymýšlet i jiné projekty,“ říká dnes už jako šéf „virtuálního“ studia architektů A-ETC. Další projekt, který se realizuje, je návrh na komplet dvou set energeticky soběstačných domů utopených v zeleni pro střední a vyšší vrstvu takzvaného budoucího zeleného města v rámci nigerijské metropole Abuja. Pro britskou společnost Excalibur navrhl spolu s kolegou Ondřejem Doulemv rámci plánování blízké budoucnosti vesmírný hotel rotující kolem zeměkoule.
A jak už bylo řečeno, jeho práce a roční absolvované studium na Mezinárodní vesmírné univerzitě (čtyřsettisícové stipendium mu platila Evropskávesmírná agentura, třísettisícový doplatek si platil ze svého) mu pak vynesly nejen pravidelné pozvánky na „vesmírné“ vědecké konference, ale i tříměsíční stáž v NASA, v jejímž rámci vymyslel zmíněný návrh kosmické lodi s umělou gravitací.
Posledním projektem „vesmírného“ architekta jsou znečištěné oceány. „Chci navrhnout speciální kolekci oblečení z plastu vyloveného z oceánu a tím na problém upozornit a financovat jeho likvidaci. Chtěl bych se pokusit oslovit velké výrobce, jako je třeba Nike či Puma,“ prozrazuje Tomáš Rousek.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
