Jednou z oblastí, na níž se koaliční vyjednavači bleskově dohodli, byla zahraniční politika. Na papíře vypadá příští český hlas vůči okolnímu světu jako ze vzorové čítanky: aktivní partner v Evropě, spolehlivý spojenec NATO, ochránce opozičníků v totalitních režimech. Při bližším ohledání však další směřování země vyvolává spíš pochybnosti – a to hlavně směrem k Evropě.
Zářez na pažbě
Staronový garant zahraniční politiky Karel Schwarzenberg (TOP 09) tvrdí, že po shození vlády během českého předsednictví, zdržování poslední evropské smlouvy a udržovacím režimu úřednického kabinetu potřebuje Česko v Evropě „očistit svoje jméno“. Jak to chce udělat, vykresluje následovně: „Nestát pasivně na stanovisku s tím ,no to zase z Bruselu bude‘ʻ a nepřekvapovat partnery nečekanými zvraty. Musíme se od počátku pozitivně zapojit do diskusí v Evropě a nabízet řešení problémů, ne je vytvářet.“ A dodává, že tato vláda bude „proevropská“ a nedokáže to „nějakými demonstrativními akcemi, ale praktickými kroky“.
Právě první praktické kroky nastupující vlády však vypovídají spíš o opaku – nebo přinejmenším o tom, že žádnou „proevropskou“ strategii Nečasův kabinet nemá. Koaliční trojka už stačila překvapit nečekaným zvratem – shodou na pořádání referend v Česku…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
