Bohumil Hrabal patří už od šedesátých let minulého století (vedle Milana Kundery a Václava Havla) mezi nejpopulárnější české autory v Polsku. „On nám ukázal jiný způsob reakce na neštěstí komunismu. Jeho knihy nám jako žádné jiné pomáhaly přežít nejhorší léta,“ říká k tomu v jednom z rozhovorů polský básník a prozaik Paweł Huelle (1957). Jeho novela Mercedes-Benz (z dopisů Hrabalovi), jež nedávno vyšla v českém překladu, patří mezi nejvýznamnější z polských holdů Hrabalovi, který v knize vystupuje jako adresát celého vyprávění. Celý text začíná a končí větou „Milý pane Bohoušku, a tak zase život udělal mimořádnou smyčku…“ Oslovením „pane Bohumile“ se také celý text rytmizuje. Tím Huelleho pocta Hrabalovi ovšem zdaleka nekončí. Autor parafrázuje Hrabalův styl a přebírá motivy jeho děl. Hlavní inspirací je mu přitom povídka Večerní kurs ze sbírky Perlička na dně.
V Hrabalově povídce je jízda na motorce s instruktorem autoškoly záminkou pro vyprávění sledu historek o dobrodružných výletech na motocyklu. V Huelleho novele je zápletka v podstatě tatáž: hlavní hrdina zahání svůj stud před líbeznou instruktorkou, slečnou Ciwle tím, že při svých cvičných jízdách autem vypráví o překot příhody dědečka Karla, babičky Marie a svých rodičů, které jsou vždy nějak spojeny s legendárním automobilem Mercedes-Benz. Postavy jeho vyprávění jsou stejně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
