Vynalézavost lidského ducha ale umožnila odcestovat do budoucnosti i bez putování vesmírem. Tedy alespoň z ekonomického pohledu. Dopravním prostředkem se staly dluhy. Díky nim si mnoho lidí dopřává životní úrovně, které by jinak dosáhli mnohem později, možná by se jí dočkaly až příští generace.
Je ovšem spravedlivé uvést, že půjčky a úvěry nejsou vždy špatné. Mladý člověk začínající pracovat se často nejdříve zadluží, aby si zajistil zázemí pro sebe a svou rodinu. V dalších letech dluhy splácí a v ideálním případě následně začíná spořit na stáří. Z ekonomického pohledu se čas mladého člověka nejdříve zrychlí, následně ale zpomalí a poslední výdech by měl správně nastat ve stejném okamžiku přirozeného i ekonomického času.
Jenže co kdyby byl člověk nesmrtelný? Nikoho takového neznám, ale z ekonomického pohledu se nesmrtelnost často připisuje státu a zdůvodňuje se tím, že státy nemusí splácet své dluhy. Toto zdání je jednou z příčin růstu veřejného zadlužení některých zemí do závratných úrovní. Tyto země, a není jich málo, se posunuly v čase daleko do budoucnosti. Lidé v nich žijí s úrovní veřejných služeb, platů ve veřejném sektoru, rozsahem sociálních politik a kvalitou infrastruktury, jichž by bez dluhů dosáhli až někdy v budoucnosti.
Současné problémy, které se z Atén přenesly až do otázky existence eura, ukazují, že to s nesmrtelností státu a jeho bezbřehým zadlužováním…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
