S okamžitou platností odstupuji.“ Touto větou před dvěma týdny šokoval dosavadní německý prezident Horst Köhler svou zemi, sbalil si věci a byl pryč. Zajímavější než jeho vysvětlení, že se cítil být nepochopen, když mluvil o nasazení německých vojáků v Afghánistánu a hospodářských zájmech Německa, je teď bezesporu to, kdo zemi povede dál. Německo totiž nehledá jen prezidenta, ale především sebe sama a svou novou pozici v Evropě. V době globální krize nebo záchrany eura je tedy důležité, jakou vizi bude nová hlava státu schopna nejen Německu dát.
O co menší zájem měli Němci o Köhlera, o to bouřlivější diskuse se teď vedou o jeho následníkovi. Hned v prvních dnech kancléřka Angela Merkelová představila jako svou favoritku ministryni práce a sociálních věcí Ursulu von der Leyen, v konzervativní CDU se ale při myšlence, že by zemi vedly dvě ženy, zvedla vlna nesouhlasu a Merkelová musela svou nominaci stáhnout. Ve hře o sídlo v berlínském zámku Bellevue jsou nakonec dva vážní kandidáti: vládnoucí koalice křesťanských demokratů a liberálů navrhla stávajícího předsedu dolnosaské vlády Christiana Wulffa a opozice přišla s někdejším vládním zmocněncem pro svazky státní bezpečnosti bývalé NDR Joachimem Gauckem.
„Ten lepší prezident“
Jedinečný bojovník za lidská práva, šiřitel politické osvěty, který usmiřuje lidi ve sjednoceném státě, výborný řečník…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
