Kdo staví a kdo nestaví

Čtenáři knihoven v Bukurešti, v Pekingu i ve Washingtonu se teď mohou podívat, co nejlepšího se v Česku v posledních měsících postavilo. Ročenka Česká architektura 2008–2009 je rozesílána významným knihovnám po celém světě, a to je jen jeden z jejích přínosů. Už deset let přináší nezávislý výběr z nových staveb a za tu dobu se z ní stala událost a svého druhu instituce.

Rok podle Pelčáka

Jako každý rok, i letos stavby vybíral jeden český architekt a i letos musel ukázat na to, co z prací kolegů se mu nejvíce líbí, a vyřadit to, co nepovažuje za zdařilé. To je na malé české scéně krok, který vyžaduje jistou odvahu. Právě proto, že je výběr tak osobní a subjektivní, je to vždycky znovu zajímavé. Letos je pod ročenkou podepsaný architekt Petr Pelčák.

Je to Brňan, milovník a znalec brněnského funkcionalismu a také jeho následovník, jeho stavby se všechny vyznačují hranatým modernistickým tvaroslovím bez výstřelků. Právě jednoduché kostky, odkazující na meziválečnou tradici, převažují také v letošní ročence. Je to úplně jiný přístup, než zvolil loňský autor Svatopluk Sládeček, hravý element tuzemské architektury – hladké moderně se vždycky tak trochu poškleboval svými rukodělnými, zvláštně tvarovanými stavbami, jako jsou třeba vilky Sysel nebo Psík, a tak i ve svém výběru tíhl k okraji.