Vládní koalice jedná o návrhu, aby politici měli nižší platy a zdanili si poslanecké náhrady. Problém ale není ve výši poslaneckých platů. Lze si dokonce představit, že samotné platy mohou být mnohem vyšší (tím by se mimochodem snížila možnost, že by si poslance koupila nějaká zájmová skupina).
To je rozdíl mezi populismem a sebevědomou otevřeností. Populismus velí snižovat platy a zalíbit se. Sebevědomý přístup znamená odhodlání k jednoduchosti, přehlednosti a konec komunistických účetních a škatulkářských předpisů.
Která strana je populistická? V případě vznikající vládní koalice jsou tak nejčastěji hodnoceny Věci veřejné. Slibují přece pořádek a hlídají ve žlutých tričkách na dětských pískovištích. Vymýšlejí nesmysly jako slučování ministerstev obrany a vnitra či zrušení tanků a dělostřelectva.
Na ODS a TOP 09 by se však také leccos našlo. Nejdůležitější je asi to, že obě strany stále trvají na tom, že není vůbec třeba zvyšovat daně. Pánové a dámy, probuďte se! Je po volbách. Přečtěte si návrhy a závěry odcházejícího ministra financí Eduarda Janoty, pohovořte s rozumnými ekonomy, kteří nemají na očích ideologické klapky.
Odmítání zvyšovat daně je také populismus. Rozumní ekonomové se shodnou, že sanaci rozpočtové situace má tak ze třetiny činit zvýšení daní a ze dvou třetin rozpočtové škrty.
Samozřejmě zvyšovat daně je třeba tam, kde to bude znamenat možnost jejich efektivního výběru či inkasa, nikoli tam, kde to je pouze naoko, nebo tam, kde to má symbolický význam (jde tedy o posun DPH, daň z nemovitostí, zdanění hracích automatů apod.). Zvýšení daňové progrese u příjmů nad 145 000, jak navrhují VV, bude mít na rozpočtové příjmy minimální efekt. Reformní má být rozpočet až na rok 2011. To už ale začne pomalu reformní elán vyprchávat.