Když jsem se nedávno vrátil ze Spojených států, s překvapením jsem zjistil, že se nemůžu svobodně pohybovat, poněvadž mě neustále doprovázejí tři chlapíci z ochranky. Což se v Cannes týká i mých herců. Opravdu to musíme zažívat kvůli jednomu filmu?“ Tuto otázku řečnicky položil po příjezdu na letošní Filmový festival v Cannes alžírsko-francouzský režisér Rachid Bouchareb (1953), jehož filmy se zabývají hledáním identity členů etnické menšiny a existencí těch „jiných, odlišných“ ve většinové společnosti. Poslední snímky pak otevírají temné kapitoly novodobé francouzské historie.
Nebyl to však pouze on a jeho realizační tým, kdo se cestou po slavném korzu La Croisette k hlavnímu projekčnímu sálu divil. Dva dny před koncem světoznámé přehlídky přímořské letovisko budilo spíš dojem, že se tam sešli vrcholní politici než umělci. Okolí filmového paláce hlídaly speciální zásahové jednotky CRS, organizátoři šacovali diváky a nekompromisně zabavovali všechny nebezpečné předměty.
V pátek se na festivalu totiž poprvé veřejně promítal nový Boucharebův film Hors la loi (Mimo zákon) popisující osudy tří alžírských bratrů ve Francii v době po druhé světové válce. Do Cannes proto mířili rozhněvaní veteráni z alžírské války, zástupci asociací francouzských repatriantů z někdejšího severoafrického departementu, stoupenci Le Penovy Národní fronty, ale i několik poslanců parlamentní strany UMP. Neboli lidé, kteří se nikdy nesmířili s…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
