Kultura•30. 5. 2010•5 minut
Jako strážce majáku
S jarem přichází sezona bouřek, kterou mnozí lidé vyhlížejí s obavami. Stále častěji v nich spatřují spíše původce náhlých povodní nebo škod napáchaných na jejich domech. Pro meteorologického pozorovatele a básníka Romana Szpuka jsou však bouře poutavým dramatickým divadlem. Slouží na stanici na Churáňově a je autorem několika básnických sbírek – například Vězňova oblaka nebo Chrámová studně.
Jaké počasí máte nejraději?
U mě je na prvním místě bouře. Celkově vzato mě zajímají především dramatické projevy a proměny. Třeba ten okamžik, kdy se mění déšť ve sněžení, hranice, na které vítězí jedno skupenství vody nad druhým. Mám radši chladnější a deštivější počasí.
A co u vás na stanici na Churáňově zažíváte během bouří?
Bouře má v sobě cosi velkolepého. Když pozoruji její příchod sám ze střechy stanice, zmocňuje se mě dávná úcta primitivních lidí. Raději vypínám internet, aby nám blesk nezničil modem, ale když se bouře rozzuří přímo nad hlavou, zmocní se mě nadšení. Dokážu pokřikovat s třeskotem hromů, zdravit divokými gesty klikyháky výbojů, dostávám se do extáze. Zapomínám trochu na nebezpečí, ale bouři jsem schopen vychutnávat všemi smysly najednou.
Co vlastně meteorologický pozorovatel dělá?
Zaznamenává všechno, co se děje v povětří. Zapisuje teplotu, jak v meteorologické budce, tak přízemní a půdní, tlak a vlhkost vzduchu, množství a druh oblaků, výšku jejich jednotlivých vrstev, dohlednost, směr a rychlost větru, dobu slunečního svitu a druh i množství srážek. Každé počasí má svůj kód. Je jich celkem 99. A pak přicházejí ke slovu i zvláštní jevy jako námrazy, ledovky, húlavy, výška a vodní hodnota sněhu, vysoko či nízko zvířený sníh či tah a blízkost bouří. Hodinové zprávy, tzv. synopy, posílá hodinu co hodinu do ústředního počítače v Praze v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
