Sociálně, ale jinak

Každá předvolební kampaň je příležitost, jak nalákat voliče na nové nápady, svěží myšlenky, zajímavé politiky na kandidátních listinách. Možná se to tak na první pohled nezdá, pokud ale důkladně hledáme, řadu z těchto věcí najdeme i v českém předvolebním klání, především u malých stran.

Nad tím se ale vznáší fenomén, který tvář letošních voleb v Česku formuje zdaleka nejvíc: je to sázka na strach o sociální jistoty a jejich obranu. Tady je ale potřeba zbystřit: kdo vlastně a podle jakých kritérií rozhodl, co jsou a co nejsou sociální jistoty, o něž bychom se měli bát? Čerstvý výrok Ústavního soudu hovořící o důchodech ukazuje, že sociální spravedlnost může vypadat úplně jinak, než tvrdí politici.

Co je lepší?

Ústavní soud došel k názoru, že v Česku dochází k nespravedlivému přerozdělování peněz vybraných na penzijním pojištění. Jde o známý problém, který česká společnost tiše tolerovala. Nikde v Evropě není přerozdělování penzí tak nevýhodné pro lidi s vysokými příjmy ve prospěch chudších. Vláda by tedy teď měla bohatším přidat, nebo systém vyplácení penzí předělat. Třeba tak, že bohatým lidem umožní spořit část jejich odvodů na penze do soukromých fondů, kde jim na ně stát nemůže sáhnout. Všem českým vládám ale tato věc připadala nesociální, příliš radikální. A to bez ohledu na propočty expertů, že starý systém průběžného přerozdělování všech peněz je…