Anglický výraz de-coupling doslova znamená odpárování, ale pokud se překládá, rozumíme jím rozdělení nebo přerušení vazby mezi dvěma firmami či státy. V podstatě jde o nějaký druh rozvodu, což je málokdy snadná záležitost. Původně se de-coupling používal pro oddělení například výrobního celku od propagačního oddělení téže firmy, takže jádro firmy bylo očištěno od ostatních aktivit. V 80. a 90. letech de-coupling čím dál víc znamenal přerušení silných vazeb mezi některou ze západních ekonomik a jejími partnery ze zemí třetího světa. Za modelový pár byly považovány USA a Čína. Jenže před ekonomickou krizí se víc hovořilo o „slučování“ světa, tedy o globalizaci, zatímco dnes začínáme mít hrůzu například z toho, jak obtížně přerušitelný svazek vznikl mezi Německem a Řeckem.
Když se dozvídám, jak je skvělé, že jsme tolik automobilů vyvezli do Číny, chce se mi naříkat, že o to dřív dojde ropa. Mnoho manažerů a ekonomů vidí jen první, šťastnou fázi párování – třeba přesunutí výroby (např. textilu) do zahraničí. Pak přijde rozčarování: změní se poměr sil a začne k nám proudit čínské zboží. Podobně to jednou bude i s automobily. Nejprve globalizačně vyvezeme továrny, a pak budeme nešťastně sledovat, že evropské automobilky dopadly jako textilky.
Jak jinak to může skončit? Američané také nevěřili, že by nevzdělaní vesničané někde na pobřeží Východočínského moře mohli vytvořit…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
