Když jste tak chytří, tak se o to starejte sami. Touto větou odpověděl vedoucí památkové péče v Domažlicích na kritiku, kterou Český svaz ochránců památek v roce 1998 ohodnotil úředníky za jejich výroky, že by vesnické kostely měly být zbourány. Měl to být jen rétorický obrat. Jenže už za dva týdny přebírala skupina mladých lidí sdružená v plzeňské organizaci ochránců památek klíče od vyhořelého torza zámku v Čečovicích. I když má zámek v malé obci poblíž Domažlic po dvanácti letech práce k funkčnímu panskému sídlu ještě daleko, několikrát do roka ožívá jako za starých časů.
Žádná radost
„
Zase jsme tu měli návštěvu
,“ říká člen plzeňských ochránců pracujících pod hlavičkou Klubu Ladislava Lábka Jiří Šus (25). Jeho pohled míří na třísky na podlaze v prvním patře zámku. Když tu byl před několika týdny naposledy, ještě tu byla část dřevěné podlahy, mezitím si s ní ale někdo ze sousedů pravděpodobně zatopil. Jiří Šus, povoláním elektrikář, nevypadá překvapeně, protože na zloděje si prý člověk po několika letech zvykne. Když ale jeden ze sousedů tvrdil, že čerstvě ohoblované a na míru nařezané trámy, které i s lešením ležely pečlivě srovnané u zámecké stěny, našel čistě náhodou, bylo to i na Jiřího Šuse moc. Nakonec případ řešila policie.
Soused musel sice dřevo vrátit, ale materiál i nářadí mizely dál. Obyvatelé Čečovic prostě neměli z nových…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
