Editorial: Dálkový běh 2010
Předseda ODS Mirek Topolánek vzkázal v novoročním projevu občanům téhle země, že jim do roku 2010 přeje, aby méně četli noviny, poslouchali rádio a koukali se na televizi. A pokud už to dělají, ať nevěří tomu, co se jim říká. Ponechme teď stranou fakt, že bývalý premiér našemu časopisu bezostyšně odhání čtenáře, nemáme mnoho důvodů si myslet, že se mu to může podařit. Důležitější je, že bychom obyvatelům této země rádi popřáli pravý opak: rok 2010 bude rokem, v němž není radno zůstávat bez informací. Parlamentní volby, z nichž vzejde nová vláda, se konají v čase, kdy agresivní stranické kampaně přestávají poskytovat jakékoli vodítko a právě dobré, relevantní informace budou ve změti slibů a strašení jedinou spolehlivou cestou, jak se rozhodovat. Respekt se vám je pokusí dodávat i v jednadvacátém roce své existence.
Ondřej Kundra ve svém výhledu do volebního roku 2010 analyzuje hlavní téma, jímž bychom se v úvahách o naší budoucnosti měli zabývat – zodpovědnost politiků vůči rostoucímu schodku státního rozpočtu. Slovo státní bankrot už v dnešní Evropě nezní jako termín z jiného kontinentu, a pokud Česko nezačne své problémy řešit zodpovědně, může ho reálně potkat. Doufejme ovšem, že hlavní politický spor o to, zda zvyšovat daně, nebo škrtat sociální výdaje, docela nepřekryje také otázku, zda peníze z rozpočtu vynakládáme tím nejlepším možným způsobem. Mnoho rezortů stále čeká na nutné reformy a například sociální služby a sociální ústavy, o nichž se v souvislosti se schodkem často mluví, potřebují především celkovou změnu systému. Demontáž velkých drahých zařízení ve prospěch menších terénních služeb a individuální pomoci by dokázala mnoho ušetřit a zároveň zlepšit kvalitu života těch, kdo státní finance potřebují. Článek o výhledech této země v novém roce najdete na straně 16, trojice našich autorů pak přidává ještě zprávu o tom, co v následujících dvanácti měsících čeká svět.
Zatímco česká ekonomika padá ke dnu, jiným se nadmíru daří. Člověka až překvapí, že pátou nejrychleji rostoucí ekonomikou světa se podle předpokladů Economist Intelligence Unit má stát africká Etiopie. Zemi táhne nahoru desetiprocentní hospodářský růst a kdo by snad pochyboval o důležitosti reforem v Česku, v reportáži Tomáše Lindnera se dozví, že hlavní příčinou jsou zde právě úspěšné reformy zemědělství. Etiopie je vůbec pozoruhodnou zemí, paleontology bývá považována za kolébku lidstva, jako druhá na světě přijala křesťanství a její vytrvalci jsou spolu s Keňany nedostižnou špičkou světové atletiky. Náš reportér strávil na cestě několik týdnů a jedním z poznatků, které si přivezl zpátky, je, že hlavním partnerem i vzorem se pro východoafrického tygra stává Čína. „Evropané nám vůbec nemůžou rozumět, my se musíme učit od Indie a Číny,“ řekl mu spolucestující Hared na cestě do města Hararu – mimochodem jen kousek vzdáleného od Somálska, považovaného za jedno z nejhorších míst na planetě. O světě plném protikladů si přečtěte na straně 42.


I v roce 2010 se budeme snažit informovat vás o nejdůležitějších událostech české a světové politiky, ale i běžných tématech lidského života, v aktuálním vydání se proto dozvíte i to, čím vám hrozí chemie v potravinách, proč je dobré se otužovat nebo jak se v Česku žije vdovám. Posuďte sami, jestli se nám dá věřit.
Vážené čtenářky a vážení čtenáři, příjemné čtení a vše nejlepší do nového roku vám přeje
PETR TŘEŠŇÁK
zástupce šéfredaktora
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










