Čechům české fusekle
„Nakupovat české“ je krok, který generuje spíš než zisk pro českou ekonomiku spotřebitelův dobrý pocit. Třeba z tradice, z českého umu nebo z toho, že se věc nemusela daleko transportovat. Teď je ale ještě otázka, co v globální ekonomice je vlastně české.
Na začátek se podívejme na vlastní nohy. Zřejmě jsou na nich ponožky. S největší pravděpodobností čínské, turecké nebo indické. Podle kvalifikovaných odhadů patří tyto země k největším dovozcům. Z tuzemska pochází nanejvýš každá čtvrtá ponožka českého obyvatelstva. A to jsme přitom bývali ponožková velmoc. Největší továrna Trepon (odvozeno od „třebíčské ponožky“) vyráběla ještě pro Baťu, za socialismu zaměstnávala tisíc lidí. Jenže dnes se už pletením ponožek zabývá jen pár malých firem, většinou právě na Třebíčsku.
Zdeňkovi Šujanovi to přišlo škoda, tuzemské ponožky, brněnsky též fusakle, se mu zdály kvalitní. A tak si v Brně otevřel prodejnu České fusakle. Prodávají se tu ponožky, podkolenky a punčocháče, z osmdesáti až devadesáti procent od tuzemských pletařů.
České funguje
„To zboží je opravdu kvalitní. Hodně výrobců osobně znám a vidím, jak se poctivě snaží, je mi to prostě sympatické,“ uvažuje majitel Šujan. Dříve pracoval jako terapeut pro drogově závislé, jeho obchod by však neměl být žádná charita, otevřel ho především proto, aby mohl živit své tři děti. A slovo „české“ v názvu mu v tom má pomoci. Je to totiž dobrý marketingový tah.
Podle výzkumu agentury STEM 77 procent lidí preferuje výrobek, o němž ví, že je český. Podobně vyšel experiment společnosti Český výrobek. Zjistilo se, že zboží…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 57 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
