Další zločinec na útěku
Policie vydala zatykač na zlínského podnikatele
Romana Vašků
je. Ten nenastoupil do brněnské věznice, kde si měl odpykat sedmapůlletý trest. Vaškůj v devadesátých letech dovážel ze Slovenska neproclené pohonné hmoty a stát tak podvodně připravil o půl miliardy korun.
Zatykač souvisí i s dalším trestním počínáním Vaškůje: je totiž podezřelý, že uplácel
Marcelu Urbanovou
, klíčovou svědkyni v korupční aféře bývalého místopředsedy vlády
Jiřího Čunka
. Za výpověď v Čunkův prospěch jí měl spolu s komplicem
Petrem Šmiřákem
nabízet 750 tisíc korun. Za to mu hrozí další trest až osmi let vězení.
„Lidé, kteří jsou v podobné situaci, obvykle volí destinaci, kde na ně české úřady nemohou,“
prohlásil soudce
Jiří Barbořík
, který zatykač vydal. Vaškůj se tak může zařadit mezi uprchlé zločince, jako jsou
Viktor Kožený, Radovan Krejčíř
či
Tomáš Pitr
. V současnosti je v Česku na útěku před trestní odpovědností téměř sedm a půl tisíce lidí.
Stížnost proti Lisabonu
Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) oznámil, že skupina senátorů dokončí stížnost na Lisabonskou smlouvu do dvou týdnů a v polovině srpna bude připravena k jejímu odeslání Ústavnímu soudu. Oberfalzer o tom informoval prezidenta Václava Klause a zároveň ho požádal, aby smlouvu zatím neratifikoval. Vzhledem ke Klausovu odporu ke smlouvě je to ovšem žádost nadbytečná.
Šance pro odškodnění za CzechTek
Oprávněnost žaloby hudebníka
Tomáše Pavlackého
, kterou se domáhá na ministerstvu vnitra odškodného za zranění oka, uznal minulou středu Obvodní soud pro Prahu 7. Pavlacký, který pracuje jako asistent režie, byl zraněn policejním granátem během brutálního zásahu na CzechTeku před čtyřmi lety.
Kvůli zranění oka musel podstoupit dva zákroky a dnes má zorné pole zmenšeno asi o třetinu. Požadované odškodnění ve výši 100 tisíc korun zahrnuje podle jeho slov bolestné, zdravotní následky a kompenzace za ušlý zisk. Podle soudce
Ladislava Hejtmánka
je Pavlackého žádost opodstatněná, protože se neprokázalo, že by svým jednáním zásah policistů vyprovokoval. Rozsudek je však zatím nepravomocný, ministerstvo vnitra, jež je za jednání policistů odpovědné, se tak proti němu může odvolat. O výši odškodného se pak bude rozhodovat v dalších částech řízení.
V Ostravě začal jeden z největších hudebních festivalů v Česku – Colours of Ostrava. Vystoupí na něm dvacet osm zahraničních a padesát dva českých kapel a jedenáct divadelních souborů. Mezi hlavní hvězdy letos patří anglický skladatel a hudebník, proslulý hudbou k filmům
Petera Greenawaye
či k oskarovému Pianu,
Michael Nyman
(na snímku).
Návrh na snadnější vyvlastnění
Podle čtyř poslanců dvou největších stran by mělo být v Česku snazší vyvlastňování kvůli stavbě dálnic. Sociální demokraté Miloslav Vlček a Petr Rafaj spolu s občanskými demokraty Oldřichem Vojířem a Františkem Siverou navrhli, aby například žaloba podaná proti vyvlastnění pozemku neměla odkladný účinek na stavbu dálnice. V současnosti takový odkladný účinek má.
Snadnější vyvlastňování se poslanci snaží protlačit formou přílepku k zákonu, který má udělat z plánované rychlostní silnice R 35 z Liberce do Brna stavbu v takzvaném veřejném zájmu. Sněmovna by zákon i přílepek mohla schválit na svém posledním zasedání před podzimními volbami v září. Zda bude mít návrh podporu obou nejsilnějších stran, zatím není jisté.
Průlom v kauze Kožený
Federální soud v New Yorku shledal vinným finančníka Frederika Bourkeho z uplácení při privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Bourke byl obžalovaný spolu s dalším kontroverzním finančníkem Viktorem Koženým. Kožený, podle obžaloby hlavní postava korupční operace, jednání sledoval na dálku z Baham, které před dvěma lety zamítly americkou žádost o jeho vydání.
Bourke do celé operace vložil osm milionů dolarů a měl podle soudu vědět, že Kožený investoval miliony dolarů, aby uplatil ázerbájdžánské prominenty při snaze privatizovat na sklonku 90. let ropnou společnost Socar. Bourke obvinil Koženého, že jeho a další investory podvodně připravil o více než 180 milionů dolarů. Korupce představitelů cizích států je podle amerického práva trestná. Kožený ale tvrdí, že se na něho příslušný zákon jako na cizince nevztahoval.
Česko imigranty nechce
Česká republika jednoznačně odmítá rovnoměrné přerozdělování nelegálních imigrantů, kteří přijedou do Evropské unie. Návrh takzvaného sdílení břemene navrhly Kypr a Malta, k jejichž břehům přijíždí nejvíce přistěhovalců.
Podle ministerstva vnitra by systém přerozdělování běženců pouze motivoval další lidi k migraci do Unie. České úřady také vidí problém ve státech samotných, protože nedokážou efektivně komunikovat se třetími zeměmi. Česká republika svůj postoj oznámila teprve teď, během našeho předsednictví totiž probíhající evropskou diskusi pouze moderovala a snažila se najít shodu.
Myšlenku solidarity podporují v Evropské unii především ty státy, které jsou nelegální imigrací postiženy nejvíce, všechny dosavadní pokusy o kompromis však zatím ztroskotaly.
Paroubek slíbil Moskvě boj proti radaru
Šéf sociálních demokratů
Jiří Paroubek
podle Hospodářských novin na své návštěvě v Moskvě slíbil ruskému premiérovi
Vladimiru Putinovi
, že bude i nadále bojovat proti americkému radaru v Česku a dokonce z něj udělá předvolební téma. Paroubek po návratu z cesty tvrdil, že Rusům nic podobného nesliboval.
Deník také odkazuje na oficiální zápis z Paroubkovy cesty, z něhož vyplývá, že jeho setkání s Putinem proběhlo velmi nestandardně – bez doprovodu diplomatů z české ambasády, kteří byli tímto postupem velmi znepokojeni.
Za Savoy pokuta
V kauze Savoy, která ovlivnila loňskou volbu hlavy státu, padly – jak vyšlo najevo minulý týden – už před měsícem první tresty. V pražském hotelu se tehdy sešli prezidentův kancléř Jiří Weigl s lobbistou Miroslavem Šloufem a nahrávka z jejich schůzky unikla na veřejnost. Podle Obvodního soudu pro Prahu 1 za to byli odpovědní bývalý pracovník rozvědky Petr Bakeš a bývalý policista Jiří Dvořák. Oba dostali peněžitý trest – první stotisícový, druhý čtyřicetitisícový – a dvouletý, respektive roční zákaz práce u policie. Proti rozhodnutí je možné se odvolat.
Náměstek Korbel odvolán
Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová odvolala Františka Korbela z funkce náměstka pro legislativu. Důvodem mělo být, že se Korbel postavil snaze ministryně zrušit ty části státních zastupitelství, na nichž slouží žalobci, kteří v minulosti kritizovali justiční manipulace v kauze Čunek. Kovářová se podle spekulací médií stala ministryní díky lidem, kteří se na nestandardních zásazích do Čunkova vyšetřování podíleli.
Po ruce je další seznam StB
Bývalý disident
Stanislav Penc
zveřejnil na internetu další jmenný seznam registru Státní bezpečnosti. Jde o elektronickou databázi, kterou Státní bezpečnost dokončovala těsně před listopadem 1989. Obsahuje sta tisíce jmen a jsou mezi nimi jak spolupracovníci StB, agenti rozvědky a kontrarozvědky, tak i lidé, o které projevila StB nějaký zájem. Podle Pence se tak rozbije monopol Ústavu pro studium totalitních režimů. Naopak podle jeho ředitele
Pavla Žáčka
jde o
„prolamování se do otevřených dveří“
. Kritici také namítají, že Penc tak může nechtěně zapříčinit zrušení Žáčkova ústavu po volbách do sněmovny. Trnem v oku je trvale nejen komunistům, ale i sociální demokracii.
Klaus podepsal tribunál
Česko jako poslední ze zemí evropské sedmadvacítky uznalo nástroj pro stíhání zločinců podezřelých z genocidy či válečných zločinů. Prezident Václav Klaus po bezmála ročním odkládání podepsal dohodu o Mezinárodním trestním soudu v nizozemském Haagu.
Hlava státu nebyla s váháním sama. Také parlament přešlapoval nad dohodou kvůli právním nejasnostem několik let.
Rozpočet EU ve finiši
Menší výdaje na byrokracii a větší rezervy pro boj s hospodářskou krizí. Tak by měl vypadat rozpočet EU na rok 2010. Na jeho předběžné podobě se minulý pátek v Bruselu dohodli ministři financí členských států EU. Unie má operovat s částkou 122,3 miliardy eur, což je zhruba o šest miliard více než letos, a návrh se soustředí hlavně na oživení evropského hospodářství. Podle švédského ministra financí Hanse Lindblada, který rozpočet představil, by měl největší podíl finančních prostředků – zhruba 45 procent – putovat na podporu růstu zaměstnanosti.
Teherán znovu na nohou
V Íránu propukly nové demonstrace proti výsledkům prezidentských voleb. Na teheránských ulicích podle svědků protestovaly ve čtvrtek tisíce lidí, proti nimž zasáhla policie obušky a slzným plynem. Svědkové znovu popisovali prchající zakrvácené účastníky protestů, z nichž velkou část tvořily ženy.
Režimu se v posledních dnech dařilo protesty utlumit a viditelné projevy odporu se omezovaly na noční skandování z teheránských střech. Ve čtvrtek protestující využili desátého výročí potlačení proreformních studentských protestů.
Po nezdařeném puči začíná Honduras jednat
Po nezdařeném pokusu svrženého honduraského prezidenta Manuela Zealyi vrátit se do vlasti letadlem v doprovodu předsedy Valného shromáždění OSN se americké administrativě a prezidentovi Kostariky podařilo přimět šéfa pučistů Roberta Michelettiho a svrženého prezidenta k vyjednávání. V kontextu Latinské Ameriky to odpovídá situaci, kdy by v Chile krátce po převratu začala probíhat jednání mezi generálem Pinochetem a jím svrženým prezidentem Salvadorem Allendem.
Jednání byla zahájena ve čtvrtek v domě kostarického prezidenta Oscara Ariase a byla pouze zprostředkovaná. Oba znepřátelení muži seděli v oddělených místnostech a kostarický prezident byl prostředníkem.
Honduraský prezident byl svržen 28. června, když se pokoušel prostřednictvím referenda dosáhnout sestavení ústavní komise, jež by mu zajistila možnost zastávat prezidentský úřad další volební období. Převrat odsoudily všechny latinskoamerické země stejně jako Spojené státy.
Největší výdaje na zbrojení
Boj o Barrosa pokračuje
Sedmadvacet vlád Evropské unie se minulý týden shodlo na právně závazném doporučení nominovat
Josého Manuela Barrosa
na post šéfa Evropské komise na další pětileté období. Národní vlády tak potvrdily své stanovisko z posledního evropského summitu na konci června, které však díky vlažné podpoře Francie a Německa nemělo charakter formálního doporučení.
Nový krok stupňuje tlak evropských vlád na poslance Evropského parlamentu, kteří se znovuzvolením bývalého portugalského premiéra na nejvyšší exekutivní post Evropské unie váhají. Europarlament minulý týden odložil hlasování o Barrosově budoucnosti z poloviny července na září nebo říjen.
José Manuel Barroso je vnímán jako pragmatický a nevýrazný šéf Evropské unie stojící politicky na pravém středu. Jeho kandidatura čelí opozici poslanců sociální demokracie, zelených, středových liberálů a levicových uskupení. Odpor poslanců je však také výrazem boje parlamentu o posílení své moci ve vztahu k národním vládám. V Bruselu se zároveň rozhoduje o obsazení postů jednotlivých komisařů a blokování volby šéfa komise je jedním z vyjednávacích nástrojů.
Vědci vytvořili „umělou“ spermii
Smršť úvah o potřebnosti mužů vyvolaly zprávy o tom, že se vědcům podařilo vytvořit „umělou“ spermii. Ve skutečnosti objev neotvírá cestu ke světu bez mužů, ale ke světu bez neplodných mužů. Vědci odebrali kmenovou buňku z lidského embrya a umístili ji do speciálních kultivačních roztoků, pomocí nichž z ní dokázali vytvořit spermii. Zatím jde o nedostatečně vyzkoušenou techniku a o kvalitě získaných spermií se badatelé přou. Autoři výzkumu z britského Newcastlu sami upozorňují, že bude trvat nejméně pět let, než metodu doladí tak, aby pomáhala neplodným mužům. Pak by lékaři buď vytvářeli spermii s genetickou informací dotyčného muže z jeho kmenové buňky odebrané třeba z kůže, nebo by bylo nutné nejprve naklonovat lidské embryo a kmenovou buňku získat z něj.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
