O plavbě fregaty Novara na cestě kolem světa, a zvláště pak do Mexika, kam vezla císaře Maxmiliána na smrt
Když poprvé vyjela z doků v Benátkách, přišlo ji obdivovat celé město. Byla to největší plachetní fregata rakousko-uherského císařství, jaká byla do té doby postavena; obratná a dobře vyzbrojená. Měla výtlak skoro tři tisíce tun, tři stěžně, na nichž vlála žlutá vlajka s rakouskou orlicí, podpalubí se šesti podlažími a z boků se jí ježilo na šedesát děl. Pokřtili ji jménem Novara na počest vítězství v námořní bitvě Rakušanů se Sardinským královstvím u stejnojmenného města. Pár let poté začala její plavba napříč světem i dějinami: s vědeckou výpravou na palubě obeplula zeměkouli a do Evropy přivezla velký náklad lístků koky, čímž dala impulz k výrobě kokainu. A byla to právě tato loď, která vypravila rakouského arcivévodu Maxmiliána vstříc jeho smrti na Zvonkovém vrchu mexického města Querétaro.
Češi na palubě
Když byl v roce 1854 arcivévoda Ferdinand Maxmilián (bratr Františka Josefa I.) jmenován vrchním velitelem válečného námořnictva, rozhodl se, že z císařství udělá námořní velmoc, která bude konkurovat Angličanům a Francouzům. V námořních docích v Pule, Terstu a Benátkách nechal postavit sedm bitevníků, osm křižníků, kolesový parník a další menší plavidla. Nešlo ale jen o vojenské zbrojení. Maxmilián…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
