„Dnes tu nejsem souzený jen já a moji kolegové. Souzený je také Shell,“ řekl před vojenským tribunálem před čtrnácti lety Ken Saro-Wiwa. Vůdce nenásilných protestů proti ekologické devastaci v deltě řeky Niger si byl tehdy jistý: „Nemám nejmenší pochybnosti o tom, že jednoho dne bude potrestána také ekologická válka, kterou Shell vede proti našim lidem.“

Nigerijský spisovatel a osm jeho spolupracovníků z národa Ogoni byli nakonec ve vykonstruovaném procesu odsouzeni k trestu smrti. Navzdory tehdejším protestům se zdálo nemožné, že by Royal Dutch Shell za svou těsnou spolupráci s tehdejším nigerijským vojenským režimem někdy musel skládat účty. Ovšem právníci z nevládních organizací a potomci popravených v čele s Ken Saro-Wiwou juniorem se rozhodli předpověď jeho otce naplnit. Zdánlivě beznadějný boj proti větrným mlýnům skončil minulý týden přelomovým mimosoudním vyrovnáním. Britsko-nizozemský koncern zaplatí příbuzným odškodné 15,5 milionu dolarů.

Mluvčí Shellu popírá, že tím firma přiznává podíl viny na justiční vraždě svých kritiků, chce tím prý udělat čáru za minulostí. Koncern prý v žádném případě nepodporoval potrestání aktivistů a byl šokován, když se dozvěděl o jejich oběšení. Jenže vyrovnání přišlo těsně před začátkem procesu u amerického soudu, kde obžaloba mohla z minulosti vytáhnout citlivá svědectví. Svědčit měl například bratr popraveného spisovatele, kterému prý tehdejší ředitel nigerijské pobočky Shellu Brian Anderson nabídl propuštění Ken Saro-Wiwy z vězení výměnou za to, že přestane proti ekologickým důsledkům těžby protestovat. K soudu měli být pozváni také dva Ogoniové, kteří odměnou za křivá korunní svědectví v loutkovém procesu s aktivisty dostali zaměstnání u těžařů.

Mimosoudní vyrovnání nezmění nic na tom, že 500 tisíc Ogoniů i jejich potomci budou dál žít v prostředí zničeném úniky ropy. Mění se ale časy, kdy se velké firmy mohly beztrestně skrývat za diktátorskými režimy a přiživovat se na jejich brutální politice. Firmy už vědí, že je jejich bezohledné chování může dostihnout i po letech. Své o tom ví i těžební společnost Chevron čelící miliardovým žalobám za znečištění ekvádorské džungle nebo koncern Exxon Mobil žalovaný vesničany z indonéského Acehu za násilnosti jeho soukromých bezpečnostních služeb.

Ústupek Shellu je hlavně vítězstvím dnešní doby. Ukazuje, jak je těžké ve skrytu páchat zločiny nebo z nich profitovat i ve zdánlivě zapomenutých koutech země. Díky celosvětové síti nevládních iniciativ a výměně informací, tedy díky jakési globální občanské společnosti, je dnes tutlání bezpráví těžší než kdy dříve. Patnáctimilionové odškodnění je také vítězstvím leckdy ironizovaného idealismu, úspěchem lidí, kteří nevzdali předem zdánlivě prohranou věc.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1462

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte