Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Glosa

Test Radičová

Téměř to vypadá jako nějaký monumentální sociologický test o kvalitě společenské dohody dvacet let po pádu komunismu. Ostatně Iveta Radičová, slovenská kandidátka na prezidenta, je profesorka sociologie.

Nejdříve přišla s tím, že jejím politickým programem je slušnost, což její soupeři považovali za – drzost. Upozornila totiž na něco zjevného, a přesto zamlčovaného: že z politiky už dávno, ani nevíme kdy a jak, zmizela například obyčejná zdvořilost. Radičová nevyhrála, nicméně získala milion hlasů, takže test nedopadl úplně špatně.

Poté se zachovala slušně a zdvořile v parlamentě, když na žádost své stranické kolegyně Tatiany Rosové, která z řečnického pultu nedosáhla na svou hlasovací kartu, za ni stiskla hlasovací knoflík. To neměla dělat. Porušila tím totiž jednací řád parlamentu i zákon. A její političtí soupeři i média (zejména deník SME) ji mohutným hlasem obvinili z nemravnosti a podvodu (a bohužel náš týdeník slovo podvod použil v kratičké zprávě také).

Dva dny se slušně pokoušela vysvětlit, že to, co udělala, byla chyba, ale ne podvod, jenže rozlišovací schopnost médií i politiků je i pro tak velký sémantický rozdíl příliš malá. Tak se vzdala poslaneckého mandátu a nyní uvažuje, zda má ještě smysl v politice vůbec zůstávat.

Radičová před pár měsíci rozhněvala katolického biskupa Rudolfa Baláže, když řekla, že morálka je věcí společenské dohody (ten ji za to nepřímo přirovnal k Hitlerovi). To, že opustila parlament, je důkazem toho, že svá slova myslela vážně. Podle společenské dohody na Slovensku – pokud ji reprezentují politici a média – je nemorální a neslušná a ona z toho pro sebe vyvodila důsledky.

Sociologický test společenských elit tedy dopadl mnohem hůř než společnosti jako takové. Možná proto, že tyto elity jsou ve všech postkomunistických zemích téměř výsadní záležitostí mužů. Radičová svým programem verbálně upozornila nejen na zamlčovanou, byť zjevnou ztrátu slušnosti, ale jako žena také neverbálně na zamlčovaný, byť zjevný patriarchát. Taková dvojnásobná drzost se neodpouští.

Společenská dohoda o morálce se – na rozdíl od desatera – může měnit. To, zda Radičová zůstane v politice, aby se o tuto změnu pokusila, se teprve uvidí. Výsledky jejího testu, v němž sama sebe ustanovila lakmusovým papírkem, jsou však užitečné už dnes. A neplatí jen pro Slovensko.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte