2009-617-mobr-06fotoR122009n.jpg
2009–617-mobr-06fotoR122009n.jpg • Autor: Respekt

2009-617-vobr-06fotoR122009.jpg
Fotografie: V Praze minulý týden demonstrovaly stovky zemědělců. Jejich hlavním požadavkem bylo zvýšení dotací z evropských fondů, které jdou na podporu jejich činnosti. Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) jejich požadavek odmítl s tím, že na zdejší zemědělce letos čeká 36 miliard korun na dotacích – nejvíce v historii země. – Autor: Milan Jaroš • Autor: Respekt

Stromy u silnic zůstanou

Ministerstva dopravy a životního prostředí se vzájemně dohodla na pozastavení kácení stromořadí kolem českých silnic. Na nadměrné kácení krásných a vzrostlých stromů v alejích kolem cest totiž upozornila Česká inspekce životního prostředí. I když novela zákona o ochraně přírody a krajiny podmínky pro jejich kácení potřebným souhlasem příslušných obcí zpřísnila, přesto podle inspekce plánovali silničáři během roku pokácet až devět tisíc stromů.

Aby se zabránilo jejich často ne-odůvodněné likvidaci, ministerstva chtějí nejdřív získat celkový přehled. Společně proto vyhotoví mapu alejí, kde bude vyznačeno, v jakém počtu a podél jaké silnice se stromy přesně nacházejí. Mají v ní být zaznamenány nejen „ekologicky či esteticky“ cenné stromy, ale prý také dřeviny potenciálně nebezpečné silničnímu provozu. Ministři Bursík a Bendl vyzvali ke spolupráci i hejtmany: šedesát procent silnic totiž spadá pod jejich správu.

Liška: více mužů do škol

Děti mají ve škole málo mužských vzorů, upozorňuje ministerstvo školství společně s neziskovou organizací Liga otevřených mužů. Podle statistiky chybí muži především na nižších stupních vzdělání. Zatímco na vysokých školách učí 65 procent mužů, na středních školách už jsou muži v menšině (41 procent). Na základních školách najdeme mezi pedagogy pouze 16 procent mužů a ve školkách už jsou muži výjimkou. Mezi 22 tisíci ženami jich pracuje pouze 27.

Podle Ligy otevřených mužů je důvodem nejen nízký plat, malá možnost kariérního postupu a nízká společenská prestiž, ale také pocit osamocení ve sborovnách plných žen. Po vzoru Skotska proto ministerstvo školství plánuje otevřít pro muže speciální kurzy, kde by se mohli vzdělávat a vyměňovat si zkušenosti.

Deset let v NATO

Dekádu, která minulý čtvrtek uplynula od vstupu Česka, Maďarska a Polska do Severoatlantické aliance, připomněla také konference v Senátu. Seznam hostů byl exkluzivní. Přijeli současní významní hráči jako generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer či velitel sil NATO v Evropě John Craddock i ti, kteří už z aktivní „služby“ odešli – exprezident Václav Havel či bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Nemluvilo se samozřejmě jen o minulosti, ale i o problémech dneška (nikdo nepochybuje, že největším z nich je dnes Afghánistán) či budoucnosti (v otázce, kam dál se má NATO rozšiřovat, je menší shoda). K výročí agentura STEM rovněž zjistila, že roste důvěra Čechů vůči Alianci – tři čtvrtiny z nich si třeba myslí, že členství v NATO je nejlepší cestou k zajištění bezpečnosti. Ještě před vstupem to byla polovina.

Nový proces s katarským princem

Z Kataru do České republiky dorazilo po dlouhých odkladech oficiální vyjádření, proč Katar zastavil stíhání prince al-Sáního. Dokument se nyní překládá z arabštiny do češtiny a jeho vyhodnocení v nejbližších dnech rozhodne o tom, zda bude kauza znovu otevřena a stíhání prince tedy bude pokračovat. Katarský princ byl v Česku odsouzen v roce 2005 na dva a půl roku za sex s nezletilými dívkami. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec ale rozhodl o vydání prince do Kataru.

Boj o lidovecké šéfování

Přebral po Jiřím Čunkovi ministerstvo, teď si brousí zuby také na jeho stranické křeslo. Ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda minulý týden potvrdil, že jde do boje o místo nového šéfa KDU-ČSL, který se odehraje na červnovém sjezdu. Seznam zájemců o předsednický post se tak rozrůstá. Už dříve kandidaturu oznámili dlouholetá stranická poslankyně Michaela Šojdrová a europoslanec Jan Březina. Naopak současný předseda lidovců se zatím k tomu, zda chce ve funkci pokračovat, nevyjádřil.

ODS dohání ČSSD

Trendem posledních dvou měsíců je zvyšování volebních preferencí ODS na úkor ČSSD. Minulý týden zveřejnila agentura Median průzkum volebních preferencí za uplynulý měsíc. A stejně jako v lednu tazatelů, kteří by dali hlas ODS, přibylo. Stále jich ale není více než potenciálních voličů ČSSD. V lednu by ČSSD podle výzkumu Medianu volilo 35,3 procenta dotázaných, ODS přesně o čtyři procenta méně. Za únor si ODS a ČSSD polepšily a rozdíl mezi nimi se snížil na méně než dvě procenta. Přitom ještě v loni v listopadu byl náskok ČSSD 14 procentních bodů.

Odborníci si nárůst volebních preferencí ODS vysvětlují především českým předsednictvím Evropské unie, které v očích veřejnosti vylepšuje obraz premiéra Mirka Topolánka. Sociální demokraté reagovali na výsledky výzkumu zpochybněním objektivity Medianu.

Církevní restituce znovu do sněmovny

Osm měsíců potřebovala speciálně ustavená poslanecká komise, aby pomocí právních a ekonomických analýz prověřila vládní návrh církevních restitucí. Podle kabinetu by se totiž měla vydat asi jenom třetina zabaveného majetku, zbytek by pak stát vyplatil částkou třiaosmdesáti miliard. Splátkový kalendář je rozložen na dobu šedesáti let, výsledná částka společně i s úroky by pak dosáhla 270 miliard korun. „Veškeré námitky byly vysvětleny,“ řekl k výsledkům „kontroly“ předseda komise lidovec Jan Kasal.

Příští týden by pak měli „komisaři“ hlasovat, zda návrh doporučí Poslanecké sněmovně ke schválení, či nikoliv. Už teď se ale opozici nelíbí, že by v této podobě církevní restituce „zatížily státní finance na několik generací, navíc by měly brát ohled na současnou krizi“. Proti jsou i tři poslanci z ODS: Tlustý, Schwippel a Raninec.

Vězení pro Pavla Minaříka

Bývalý elitní agent komunistické tajné policie Pavel Minařík, který mimo jiné za komunistů plánoval vyhodit do povětří českou redakci Rádia Svobodná Evropa, půjde za mříže. Osudným se mu stal pojišťovací podvod, který zinscenoval před třinácti lety na Ukrajině. Jeho komplicové tam zapálili auto s optickými vlákny, které si Minařík nechal pojistit na čtyřicet milionů korun. Peníze pak Minařík požadoval od pojišťovny Kooperativa.

Policejní detektivové později zjistili, že náklad optických vláken ve skutečnosti stál deset tisíc korun. Minařík jejich hodnotu uměle zvyšoval opakovanými prodeji a nákupy mezi spřátelenými firmami. Celý podvod potom u výslechu popsal řidič vozu s ukrajinskou zásilkou. Údajně kvůli tomu, že mu Pavel Minařík vyhrožoval. Bývalého rozvědčíka teď tedy čeká čtyři a půl roku vězení. Není to ostatně poprvé, co Minařík stanul před soudem. Obžalován byl už na začátku devadesátých let za svou záškodnickou činnost pro totalitní tajnou policii. Měl si odsedět čtyři roky, ale Nejvyšší soud verdikt zrušil.

Soudce Kučera před pražský soud

Místopředsedu Nejvyššího soudu a justičního mafiána Pavla Kučeru čeká soudní kárné řízení za účast na konspiračních schůzkách, na kterých se rozhodovalo o stíhání Jiřího Čunka. Pavel Kučera už loni žádal, aby o kárné žalobě nerozhodoval „podjatý“ Vrchní soud v Olomouci, ale soud stejné kategorie v Praze. Loni mu Senát jeho žádost zamítl. Minulý týden – aniž by se okolnosti případu či podjatost soudců jakkoli změnily – rozhodl překvapivě Nejvyšší soud, že Kučerovi vyhoví a pošle jej před soud v Praze.

K nepochopitelnému přesunu se dá dodat jen to, že místopředsedu pražského vrchního soudu Jaroslava Bureše velmi podporoval Kučera před třemi lety, v době, kdy se Bureše snažil prezident Klaus prosadit na post předsedy Nejvyššího soudu. Zásluhou rozhodnutí Ústavního soudu to tehdy nevyšlo, ale Bureš je v každém případě Kučerovi zavázán.

Cizinci v Česku

Podle údajů Českého statistického úřadu přišlo loni do Česka 71 800 cizinců, o dvanáct tisíc méně než předloni. Nejpočetnější cizineckou komunitou zůstávají Ukrajinci, druzí jsou Slováci, třetí Vietnamci. Dnes tu žije necelý půlmilion cizinců.

Protikrizový balíček ve zdravotnictví

Topolánkova vláda se bude zabývat návrhem protikrizových opatření nové ministryně zdravotnictví Daniely Filipiové (ODS). Rezort očekává podle svých analýz v průběhu příštích dvou let pokles ve výběru pojistného v řádu několika miliard korun, a proto ministryně Filipiová mimo jiné navrhuje, aby stát zvýšil platby za děti, studenty, důchodce a nezaměstnané.

Velkou diskusi teď vzbudil především návrh ministerstva zdravotnictví na sloučení Vojenské zdravotní pojišťovny a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. Ministryně Filipiová si od plánované fúze slibuje zejména úsporu financí vydávaných na řízení pojišťoven. Návrh ale naráží na tvrdý odpor Vojenské zdravotní pojišťovny – ta totiž tvrdí, že sloučení by ohrozilo bezpečnost České republiky, protože by znamenalo shromáždění dat o bezpečnostních složkách v jednom systému. Navíc se obává, že nová instituce by nemusela splňovat požadavky pro práci s daty příslušníků armády, vojenských zpravodajských služeb nebo příslušníků NATO operujících na našem území.

Tři roky za „botu“

Irácký novinář Muntadar Zajdí byl minulý čtvrtek v Bagdádu odsouzen za hození boty, kterou se na prosincové tiskové konferenci neúspěšně snažil trefit bývalého amerického prezidenta George W. Bushe. Za „útok na zahraniční hlavu státu“ teď devětadvacetiletého muže čekají tři roky vězení. Házení botou, kterým vrhač v arabském světě dává své oběti najevo největší možné pohrdání, se mezitím šíří do světa.

Svítání na východě

Palestinské hnutí Hamás, které ovládá pásmo Gazy, se distancovalo od raketových útoků na Izrael a kritizovalo pokračující útoky jako „špatně načasované“. Raketové ostřelování jihu Izraele z pásma Gazy přitom vedlo k masivní izraelské intervenci na přelomu loňského a letošního roku. Hamás nyní prohlásil, že s útoky nemá nic společného a že proti nim zakročí.

Nečekané prohlášení přišlo v okamžiku, kdy se egyptští vyjednavači snaží na jedné straně o dosažení mírové dohody mezi Izraelem a Hamásem a na druhé straně probíhá usmiřovací jednání mezi znepřátelenými palestinskými frakcemi Hamás a Fatah. Toto jednání podle dostupných zpráv zaznamenalo minulý týden významný pokrok, předjímaný rezignací současného palestinského premiéra Saláma Fajáda, která otvírá cestu k vytvoření společné vlády národní jednoty.

Usmíření obou palestinských frakcí je považováno za jednu z mnoha podmínek úspěchu mírového procesu na Blízkém východě. Hamás a jeho libanonský protějšek Hizballáh jsou stále více vnímány jako uskupení, jež při vyjednávání nelze pominout. Velká Británie již předminulý týden oznámila, že se chystá svůj dosavadní odmítavý postoj k Hizballáhu „přehodnotit“.

Francie se vrací

Skoro na den přesně 43 let poté, co prezident De Gaulle oznámil, že Francie opouští velení Severoatlantické aliance, prezident Sarkozy minulou středu světu sdělil, že se Francie do velení NATO vrací. Oficiálně se tak stane během setkání čelných představitelů členských států vojenské organizace ve Štrasburku 3.–4. dubna.

Francie, jeden ze zakládajících států NATO, tento spolek přitom nikdy neopustila. V roce 1966 a v kontextu studené války prezident De Gaulle s odvoláním na suverenitu země odmítl rozmístění cizích jednotek na francouzském území, a proto následoval odchod z velení NATO. Francie však nadále finančně přispívala do společného rozpočtu a účastnila se i vojenských operací NATO – v Kosovu, v Afghánistánu.

Opětné sbližování začalo po pádu železné opony na začátku devadesátých let i za prezidenta Chiraca, kdy se francouzští důstojníci postupně integrovali do struktur NATO. Důvodem byla změna mezinárodní situace i narůstající pocit izolace a ztráty vlivu na rozhodování NATO.

Kolik času zbývá?

Dva vysoce postavení příslušníci amerických výzvědných služeb zpochybnili před americkým Kongresem informace izraelských tajných služeb, podle nichž Írán již dosáhl dostatečné technologické vyspělosti k tomu, aby byl schopen vyrobit jadernou zbraň.

Americké tajné služby jsou však jiného názoru a tvrdí, že Írán je na svých centrifugách zatím schopen vyrobit pouze nízko obohacený uran vhodný jako palivo do jaderných elektráren, a nikoliv jeho vysoce obohacenou variantu nutnou k výrobě zbraní hromadného ničení. Spojené státy tak na rozdíl od svých izraelských kolegů trvají na svém dřívějším odhadu, že Teherán nezíská atomové hlavice dříve než v roce 2010, podle části odborníků pak spíše až v roce 2015.

Ostrá slova dalajlamy

„Tibetská kultura, náboženství, jazyk a identita dnes odumírají.“ Obyčejní Tibeťané pod nadvládou Číny, která si vyžádala statisíce obětí, „upadli do takové bídy a utrpení, že zažívají peklo na zemi“. Těmito nezvykle ostrými slovy minulé úterý dalajlama připomněl padesáté výročí okupace jeho vlasti, ze které musel v roce 1959 před čínskou armádou prchnout.

Čínské ministerstvo zahraničí ho poté obvinilo ze lži, z „neschopnosti rozlišit mezi pravdou a fikcí“. Čínská média výročí využila k vysílání reportáží dokumentujících hospodářský rozkvět v Tibetské náhorní plošině.

Samotný Tibet čínská vláda de facto odřízla od světa. Bezpečnostní složky kontrolovaly vstup do provincie a v ulicích tibetských měst údajně hlídkovaly stovky ozbrojených čínských policistů, kteří nedopustili opakování loňských protestů. Zahraniční novináři do Tibetu vstoupit nesměli a policie bránila jejich práci i v sousedních provinciích.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte