Proč jsou nepřístupné matriky zaznamenávající veřejné akty?
 

Z Informačního systému evidence obyvatel můžeme prý čerpat jen své osobní údaje – ty ovšem stejně známe. Zato jsou nepřístupné matriky zaznamenávající veřejné akty: narození, sňatky, úmrtí. Proč se nemohu dovědět, kdy se ženil strýc, abych mu mohl popřát ke zlaté svatbě, nebo zda zemřel můj bratranec, se kterým se příbuzní dvacet let nestýkali? Proč jsou matriky nepřístupné?

Jiří Guth

Ptali jsme se mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hany Štěpánkové, Vladimíra Řepky z tiskového odboru ministerstva vnitra a genealoga Petra Kalivody.

Mezi Informačním systémem evidence obyvatel a matrikou je zásadní rozdíl. Informační systém využívá veřejná správa ke všem administrativním úkonům (vydávání občanských průkazů, pasů, identifikace lidí atd.). Úředníci ze systému zjistí víc než z matrik. Kromě základních „matrikářských“ údajů, jako jsou narození, úmrtí nebo sňatky, se z nich dají vyčíst i dřívější a současné adresy trvalého bydliště, zákazy pobytu, rodná čísla rodičů či manželů, dokonce i tak citlivý údaj jako zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům. Kromě českých občanů jsou tam evidováni i cizinci. Jestliže tedy byl někdo zbaven svéprávnosti, ví to centrální systém, ale neměl by to vědět nikdo další. Proto musí být tyto informace zabezpečené a přístup k nim mít jenom prověření lidé, kteří je nesmějí vynášet dál.

Matrika je státní evidence určená mimo jiné i veřejnosti. Přístupná tedy je, i když v omezené míře. V první řadě do ní můžete nahlížet a za přítomnosti matrikáře si i vypisovat údaje nejenom o sobě, ale o příbuzných v přímé linii, tedy o manželích, rodičích, dětech, prarodičích a vnucích. K tomu je ovšem potřeba doložit, že se skutečně jedná o příbuzného – většinou rodným listem. Do databáze má přístup i policie, soudy, státní či samosprávné úřady, pokud je to pro jejich činnost důležité. Podobně do matrik můžou nahlížet i církevní instituce, například při přípravě svatby v kostele. A poslední možnost: záznamy svateb, pohřbů a křtů si může projíždět i fyzická osoba mimo přímou příbuzenskou linii, pokud prokáže, že to potřebuje k uplatnění svých práv před státem nebo úřady (to se týká dejme tomu amerických Židů, kteří žádají o restituce předválečného majetku a musejí dokázat příbuzenský vztah s bývalými vlastníky).

Další lidé volný přístup do matrik nemají z jednoduchého důvodu: jsou tam citlivé osobní údaje, které by neměly být k dispozici komukoliv. Soukromí lidí tu chrání speciální zákon i úřad. „Proč by měl být například člověk, který zbohatne, vystaven zájmu bývalých spolužáků, když si to nepřeje? Oni se k němu můžou začít hlásit jen proto, že je movitý,“ říká mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková.„Není možné lustrovat kohokoliv jen kvůli zájmu. Je menší zlo, když někdo nedohledá spolužáka, než když vám kdosi cizí prohledává soukromí. Pokud člověk chce být s někým v kontaktu, tak si způsob najde.“

Není to příliš složité. Jestliže hledáte strýce, tedy dědečkova syna, stačí si najít dědečkovy záznamy. Nebo se domluvit s někým z přízně, kdo je v přímé příbuzenské linii, a zajistit si od něj plnou moc.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte