2008-2124-mobr-16R39SedlacekTomasn.jpg
2008–2124-mobr-16R39SedlacekTomasn.jpg • Autor: Respekt

2008-2124-vobr-16R39SedlacekTomas.jpg
Fotografie: Tomáš Sedláček – Autor: Bartoš Günter • Autor: Respekt

Tomáš Sedláček

(1977) je hlavní makroekonomický stratég ČSOB. Po studiích působil jako ekonomický poradce prezidenta Havla (2001–2003) a odborný poradce ministra financí (2004–2006). Přednáší filozofii, ekonomii a dějiny ekonomických teorií na FSV UK. Je stipendistou Yaleovy univerzity.

Ano, v televizi se často ještě objevují sociologové, politologové či právníci nebo experti na mezinárodní vztahy, ale nelze se zbavit dojmu, že většinu událostí této generace komentují ekonomové. V tom se ovšem mohu mýlit, jsa sám ekonom, který sleduje události zejména ekonomické, můj pohled může být zkreslený. Ale kolikrát jste za poslední roky v televizi či rozhlase nebo v tištěných médiích viděli, slyšeli či četli filozofy, kněží nebo lidi, kteří se zajímají o etiku či morálku? Přitom by jistě takový pohled při stávkách, krizi amerického kapitalismu či smyslu pokračování evropské integrace byl zajímavý a užitečný. Ale v tomto smyslu je zde skutečné ticho po pěšině.

Stávka přece není jen a pouze ekonomický problém. Stejně tak zamyšlení nad současnou americkou krizí by přece nutně mělo být i zamyšlením nad naší civilizací a filozofickým směřováním našeho způsobu života. Každá taková událost mění náš pohled na to, v co věříme. Mění naši víru v to, jaký svět je. Je to nutné zamyšlení nad spravedlností, nad naším tak samozřejmým způsobem života. Každá událost nabízí příležitost pro reflexi našeho vnímání světa a naší role v něm.

Kdysi byli hybateli světových událostí mýty a bohové. Ti stáli v pozadí, ti určovali, co se děje a dít má. Poté to byl Bůh v našem monoteistickém pojetí. Pak nastoupili humanističtí filozofové, kteří hledali vysvětlení ve filozofii a etice. Dnes je za hlavního hybatele obecně uznáván trh. Trh a politika.

Nebe se ztrácí

Je to vina filozofů, či etiků? Je na vině jejich příklon k složité filozofii metodologie vědy, či k složité postdekonstrukcionalistické filozofii, která je běžnému člověku platná asi tak jako koloběžka velrybě? Je na vině odklon filozofů a duchovních autorit od věcí, které zajímají běžného člověka? Nepopírám, že každý vědní obor má svá hluboká zákoutí, kterým rozumí jen celoživotně zasvěcení, ale každý takový obor by měl mít i svou srozumitelnou, neřkuli populární stranu, která dokáže oslovit člověka od plotny či od lopaty. V tom, zdá se, tradiční moudří z dob minulých selhali. Mluvit složitě je až příliš jednoduché. To převést netriviální postřehy do lidské řeči je tím velkým uměním, které přetváří svět a jeho vnímání.

Nebo za to může celkové „zekonomičtění“ naší doby? Může za to společnost, kterou nejvíce ze všeho zajímá konzum, počet jednotek na výplatních páskách a kolik budou příští měsíc stát rohlíky? Rodiny, které tráví své neděle v „superhypermarketech“?

Ať tak či onak, nemohu se úplně smířit s tím, že se z naší doby vytrácí onen hloubavější filozofický náhled. Co se stane s člověkem nebo společností, která tento vyšší náhled na sebe sama ztratí? Generace, která za své „nebe“ nepovažuje nic víc než neomezené božiště spotřeby a jejíž božské ideály jsou určovány reklamními svalnatými polobohy s vypracovanými břišními svaly a neustále polonadrženými bohyněmi krásy, asi své opravdové „nebe“ ztrácí.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte