2008-968-mobr-04R18schwarzenberg2008n.jpg
2008–968-mobr-04R18schwarzenberg2008n.jpg • Autor: Respekt

2008-968-vobr-04R18schwarzenberg2008.jpg
Fotografie: KAREL SCHWARZENBERG • Autor: Respekt

KAREL SCHWARZENBERG

ministr zahraničí ČR

Ke korunovačním klenotům mám hodně silný vztah. Nikdy nezapomenu, jak jsem je před více než šedesáti lety poprvé uviděl. S otcem jsme vstali brzy ráno. On byl tehdy v nějakém výboru a já jsem byl díky tomu jediný kluk mezi váženými pány, který se mohl na korunovační klenoty přijít podívat do katedrály svatého Víta ještě dřív, než se výstava otevřela pro veřejnost. Můj otec o nich dokonce napsal knížku. Svatováclavskou korunu máme od doby Karla IV., ale málokdo ví, že původní jablko a žezlo jsou teď ve Vídni, protože byly v 17. století vyměněny za nové. Jsou symbolem české státnosti a pro mě jsou něco fascinujícího.

JAN SOKOL

vyučený zlatník, teolog a filozof

Korunovační klenoty – přesněji svatováclavská koruna – je pro mě především nádherný kus zlatnické práce, právě na hraně, kdy technická dokonalost ještě nezačala hubit uměleckou živost a improvizaci. Neznámý mistr využil šišaté kameny všech možných tvarů, s nimiž by si jiný vůbec nevěděl rady, a oživil jimi dokonale provedený, ale přece jen schematický tvar klasické koruny s francouzskými „liliemi“, což byly ve skutečnosti stylizované kosatce. Celek je vznešenost i živost sama, zjevení nadpozemské krásy, na niž je potřeba se jen dívat – a mlčet. Koruna nepotřebuje žádné „interpretace“, vystačí si bez nich.

JAN ROYT

ředitel Ústavu pro dějiny umění FF UK

Na české královské koruně mě fascinuje její hluboký státoprávní a symbolický význam. V pramenech se o Čechách, Moravě či Slezsku hovoří jako o zemích Koruny svatováclavské či o zemích Koruny české. Tento klenot byl svěřen do věčného vlastnictví sv. Václava. Koruna měla spočívat na zlaté relikviářové bustě světce, jež stála na výstupku Václavovy tumby ve Svatováclavské kapli. Panovník si korunu ke státoprávním úkonům od sv. Václava pouze půjčoval. Česká královská koruna je korunou relikviářovou, neboť v křížku nad kamarami je ukryt trn z Kristovy trnové koruny, což je dosvědčeno latinským nápisem.

KAREL HOLUB

historik umění a památkář

Korunovační klenoty a další atributy, které s nimi souvisejí, mají v podstatě dvojí život. Ten první se odehrává v legendách, kronikách, na dobových vyobrazeních a snad nejvíce na filmovém plátně. Snad odtud plyne představa, že vladař běhal s korunou na hlavě od večera do rána. V tomto zprofanovaném rámci se zcela vytrácí původní hluboká symbolika. Neboť pod korunou nespočívala jenom hlava korunovaného, ale pod korunu spadaly i země Koruny české. Ten druhý život koruny se v dnešních dobách odehrává jednou za pět či deset let – vystavený na sametových poduškách a ve vitríně. Zůstává otázkou, zda koruna ještě někdy oživne na čísi hlavě a dojde svého původního účelu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte