Přispějte na muzikály

„Vhodnější by bylo nazvat to pět minut po dvanácté.“ V hledišti pražské Archy vládlo napětí už před začátkem tiskovky s burcujícím názvem Za pět minut dvanáct! a úvodní slova ředitele Národního divadla Ondřeje Černého atmosféru ještě víc vyhrotila. Na Apríla se v Arše hodně lamentovalo. Pár dní předtím totiž zastupitelstvo hlavního města schválilo granty na kulturu pro letošní rok. A to navzdory tomu, že nový způsob rozdělování dotací kritizovali jak umělci, tak někteří členové grantové komise. Jako by se zastupitelé řídili starým arabským příslovím: Psi sice štěkají, ale karavana jede dál.

Van Hoornovo proroctví

O co jde: Dotace na kulturu v Praze rok od roku klesají, předloni to bylo 272 milionů, loni 241 a letos jen 233. Divadelníkům se nelíbí ani rozhodnutí magistrátu transformovat scény z příspěvkových organizací na obecně prospěšné společnosti (viz Respekt 4/08). Co je ale popudilo především, je celková proměna kulturní a grantové politiky hlavního města Prahy. Symbolizují ji čtyři klíčová slova: dotace na prodanou vstupenku.

O výši částky, kterou divadlo od města dostane, totiž nyní bude rozhodovat prodejnost lístků za uplynulou sezonu. Což samozřejmě zvýhodňuje prosperující komerční podniky na úkor divácky náročnějších scén: na Lucii Bílou se u nás prostě chodí víc než na Thomase Bernharda. Muzikálové síně Ta Fantastika a Broadway tak od…