Pondělí na stadionu
Vše začalo předminulý týden, když mi zavolal bratr a oznámil mi do telefonu: „Mám lístky na derby, půjdeš?“
Vše začalo předminulý týden, když mi zavolal bratr a oznámil mi do telefonu: „Mám lístky na derby, půjdeš?“„Jasně,“ odpověděl jsem, a přestože jsem všem známým měsíce vyprávěl, že na Strahov už nikdy nepojedu, neodolal jsem.
Cestou na stadion bylo policistů všude dostatek a to mě uklidňovalo. Zároveň jsem zavolal kamarádovi, jak to tam vypadá. „V pohodě,“ odvětil mi, „ještě sem ale nedorazil průvod.“ Průvodem myslel část radikálních sparťanských fanoušků, kteří vyrazili pěšky z Letné. A to byl první zádrhel. Tihle „fanouškové“ se rozhodli jít na stadion bez lístku a vyzbrojeni teleskopickými tyčemi, dělobuchy a podobným náčiním. Policisté jim tedy zatarasili vchod a nikoho nepouštěli. Bohužel jsme se potřebovali dostat dovnitř stejným vstupem.
Zatímco obhlížím situaci a po očku furt sleduji, aby se mi neztratila kamarádka, o kterou jsem se postupem času začínal víc a víc bát, na zemi hoří v hloučku lidí mega korzár (petarda, která vám utrhne všechny prsty, kdyby vám bouchla v ruce). Do toho se radikálové snaží přes policisty dostat dál, a protože to nejde, tak se s nimi strkají a začínají na ně ty petardy a světlice házet. Každý výbuch sklízí mezi těmito „příznivci“ aplaus.
Zatímco kameraman vedle říká reportérce, že mu z té světlice píská v uších, tak policisté…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].