2007/49

Průzkum: Stávky versus popularita.

Jan Amos Komenský s odznakem školských odborářů na hrudi přísně hledí z obálky Respektu na české politiky, kteří zanedbávají jeho dědice.

Události příštích 7 dnů

Anketa k chystané stávce učitelů.

Mýtné v České republice platí pro všechna vozidla nad 12 tun bez rozdílu.

Reaguji na vyjádření pana Joklíka z odboru komunikace Českých drah – jedná se o odpověď na dotaz jistého čtenáře ohledně provozu herny v prostoru Hlavního nádraží v Praze.

Jakmile politici razantně zasáhnou do tržního hospodářství (namísto jeho chránění), nastane nepředvídaná kalamita, v takové chvíli si vždy připomenu konzervativní dictum, že nejlepší vláda je ta nečinná.

K výkonu svých omezených pravomocí český prezident nepotřebuje stranickou příslušnost a protřelost v partajním politikaření.

Statistici oznámili, že průměrný Čech bere 21 470 korun měsíčně, tedy o 1517 korun víc než před rokem.

„Al Gore je můj nepřítel.“

Nejde jen o osm miliard v banku – ten byznys se dotýká národního bohatství a míst, která všichni milujeme.

Rýsuje se snad maďarsko-bavorsko-sudetské spojenectví, které bude společnými silami nutit Prahu a Bratislavu ke kompromisům?

Celorepubliková stávka zdejších dvě stě patnácti tisíc pedagogů základních a středních škol vzbuzuje velké emoce.

„Když mi Martin Bursík nabídl tu funkci ministra, nejprve jsem odmítl, protože mám dost sebereflexe,“ říká nový člen vlády Ondřej Liška.

Toho holohlavého muže, který si v příšeří decentní restaurace pražského sídla Senátu s lehkým moravským přízvukem objednává malé pivo, je dost těžké přehlédnout.

Takový poprask prý v Brně ještě nezažili. „Během jediného dne nám najednou volalo několik různých advokátních kanceláří,“ vzpomíná předseda antimonopolního úřadu Martin Pecina na začátek září, kdy uložili zatím největší pokutu za zmanipulovanou veřejnou zakázku (pět milionů korun).

Vybrat si nudnější zábavu než sledování akcí českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je docela těžké.

Třebaže je počasí venku chladné a nevlídné, na finančních trzích v bohatých zemích to začíná vypadat, jako by se opět vrátil srpen. Rizikové prémie se zvýšily a akcie oscilují mezi naprostou beznadějí a euforickým nadšením, zatímco investoři hledají útěchu u Federálního rezervního systému (Fed).

Dnes už patří k běžnému vybavení městských ulic stejně jako třeba lavičky, lampy či zábradlí a využívá je čím dál víc majitelů psů. Fedog, „speciální papírové obaly na psí exkrementy“, prostě frčí.

Co je větší ostuda – žít ve městě, kde řádí pravicoví extremisté?

Politici přicházejí a odcházejí, v Česku dokonce závratnou rychlostí.

Chtělo by se radovat, že Vladimír Mlynář nejde do vězení.

John Howard vládl Austrálii jedenáct let a vyhrál čtvery volby za sebou.

Dobrá zpráva ze Slovenska: vládní koalice se rozhádala, díky čemuž se pozvedla opona nad potemnělou politickou scénou a k nahlédnutí jsou najednou zajímavé procesy.

Někteří politici mluví čas od času – třeba v souvislosti s volbou prezidenta – o hrozbě rozpadu koalice. Vzhledem k síle komunistů je to samozřejmě problém, ale jen dílčí. Na obzoru je totiž podstatně vážnější komplikace: propad některé z malých koaličních stran – lidovců nebo zelených.

Něco se tady stalo. To je jasné každému, kdo zabloudí do pražských Vinohrad. Ještě nedávno byla zdejší čtvrť neprodyšně ucpaná parkujícími auty a plná zoufalců za volantem beznadějně kroužících kolem při hledání volného místa.

Ropa spadla na 95 dolarů za barel. Průměrný plat vzrostl o 1500 korun a ekonomové zveřejnili varování, že současný rekordní růst mezd brzy skončí.

Co připravujeme na příští týden

Ve středu už zase přijde Mikuláš, a tak se po setmění ubedním doma. Ne že bych se bála čertů, ale nemám ten den ráda.

Probouzím se zimou. Opět. Nepomáhá ani vlněná šála těsně obepínající bolavý krk. Kdesi na pomezí snu a reality utrousím několik nadávek na adresu majitele paneláku, do něhož nás škola nastěhovala.

Myslel jsem, že už znám každou formu špatnosti,“ svěřil se porotě soudce Justice Swift, Fedog, „speciální papírové obaly na psí exkrementy“, prostě frčí.„ale tenhle případ mě poučil, že vždycky nás může něco překvapit.

Tereza Brdečková (1957) je spisovatelka, filmová kritička, novinářka, překladatelka a scenáristka.

Ugo Riccarelli (1954) je spisovatel. Narodil se v Turíně, žije v Římě. Jeho nejslavnější knihy jsou Un uomo che forse si chiamava Schulz (Muž, jenž se možná jmenoval Schulz), Stranamore (Divná láska) a L’angelo di Coppi (Coppiho anděl).

S Českými drahami je vždycky zábava. „Jak se dá koupit jízdenka přes telefon?“ ptám se paní v pokladně.

První věc, kterou Radim Jičínský udělá, když mu ráno v pět hodin zazvoní budík, je, že se podívá na internet. Tam vidí, jaké zpoždění má vlak do Prahy.

Kouzlem nechtěného se má dlouho plánovaná návštěva v berlínském Ústavu Fritze Habera uskutečnila jen několik dní po letošním vyhlášení Nobelových cen.

Éra Leonida Brežněva formálně skončila téměř přesně před čtvrtstoletím – někdejší první muž východního bloku zemřel 10. listopadu 1982.

Klonovaný zárodek makaka překvapil svět, vzápětí však byl zastíněn ještě důležitějším objevem, který naznačuje změnu kurzu: cesta k novým metodám léčby vůbec nemusí vést přes pokusy s embryi.

Nebýt nedostatku „osvícených pacientů“, pracoval by dnes Jan Haubelt (1977) jako zubní technik. Česká výtvarná scéna by tak přišla o dost pozoruhodného zástupce nejmladší generace.

Mnozí na filmu Rvačka mezi muži (1955) nejvíc ocení ústřední půlhodinovou pasáž vyloupení banky čtveřicí gangsterů.

Zajímavé výstavy

Hudební novinky

Alžběta se nikdy nevdala. Sexuálně ji přitahovali piráti, omylem nechala popravit sestřenici Marii Stuartovnu a nakonec v lesklém brnění zvítězila nad španělskou flotilou.

Když loni Zdeněk Šesták dostal ocenění Nadace Václava a Dagmar Havlových, médii proletěla krátká zprávička o uznání pro osmdesátiletého muzikologa a skladatele.

Ne každá spontánní internetová sláva je až tak úplně spontánní. Někoho napadne vtípek – třeba jak rychle složit tričko za pomoci kartonové krabice –, natočí ho a nahraje na web pro sdílení videí YouTube.

Někdy v polovině 80. let sedla na Jana Reicha (1945) pořádná deprese. Na starých kamnech smažil dětem vajíčka k večeři, čekalo ho mytí nádobí, praní, uklízení.

Kdo je dnes nejslavnější český filmový režisér? Zřejmě Miloš Forman. Nejznámější dramatik? Jistě Václav Havel. A spisovatel? Jednoznačně Milan Kundera. Právě tyto tři autory si režisér Vladimír Morávek vybral jako pilíře pro svůj nový divadelní projekt Perverze v Čechách.

Olga Tokarczuková (1962) žije v dřevěném domě na česko-polském pomezí, v malé vísce Valbřich. Nyní jí u nás vyšla čtvrtá kniha s lakonickým názvem Poslední příběhy.

Na novém vydání čtrnácti povídek Edgara Allana Poea (1809–1849) by nebylo nic zvláštního.

Knižní novinky

Zčásti šifrovaný deník, který si od 16. září do 6. listopadu 1835 vedl čtyřiadvacetiletý student práv Karel Hynek Mácha, byl dlouho pokládán za jeden z nejskandálnějších textů české literatury.

Patří k těm výraznějším postavám dolní komory parlamentu, řídí klub lidoveckých poslanců a mohla být ministryní, stačilo málo.

Mongolský prezident Nambaryn Enchbajar je bodrý padesátník, kterého byste si, nebýt ochranky, ve shluku lidí na kraji stepi snad ani nevšimli.

„Kdo z nás ví, jak postupovat v případě Pákistánu?“ táže se velmi případně demokratický kandidát Joe Biden. Ani jeden z perspektivních kandidátů na americký prezidentský úřad není v otázkách zahraniční politiky příliš zběhlý.

Ulice plné rozhořčených lidí s transparenty a rudými odborářskými prapory, naopak osiřelá kolejiště železnic, metra, uzavřené pošty, školy, vypnutý proud veřejného osvětlení a davy nespokojených, stávkou zablokovaných občanů.