BBC už nemá výsadní postavení a musí o přízeň daňových poplatníků bojovat.V BBC to vře. Šéfové se snaží ušetřit, kde se dá, a odboráři se chystají stávkovat, aby si udrželi svá místa. A obě strany se přitom ohánějí snahou zachovat poslání a odkaz stanice. Generální ředitel BBC Mark Thompson zamýšlí podle svých slov vytvořit „BBC sice menší, ale v lepší formě“ pro éru digitálních médií. Škrty tentokrát nemíří do zahraničního vysílání BBC, které je přímo financováno především z rozpočtu ministerstva zahraničí, jako před dvěma lety, kdy byla zrušena i česká sekce BBC. Šetřit se teď bude v domácím vysílání BBC financovaném z koncesionářských poplatků, podobně jako Česká televize nebo Český rozhlas. Podle šéfů stanice má být v příštích letech zrušeno asi 2500 míst, což by se týkalo zhruba každého devátého pracovníka. Produkce se má celkově snížit o deset procent. To se nelíbí odborářům, kteří vyhrožují stávkami, jak varoval šéf novinářských odborů Jeremy Dear:„BBC musí stáhnout svoje plány a souhlasit s rámcem pro další vyjednávání. Jinak ji čeká stávka.“ A ta se dá čekat už v listopadu nebo začátkem prosince.

Stanici, která celosvětově platí za novinářský vzor a která se proslavila především svými dokumenty, tak čeká nejistá budoucnost, kdy bude muset hledat a nově definovat své poslání. V Británii totiž už dávno není vnímaná jako zpravodajská „modla“, jako tomu bylo např. v zemích za železnou oponou.

Na první svátek vánoční v roce 1986 běžela televize BBC snad ve všech britských rodinách. V seriálu EastEnders předával Den Watts své ženě žádost o rozvod. Asi nejslavnější scény populárního seriálu sledovalo přes 30 milionů diváků. Koneckonců běžní televizní diváci tehdy v Británii moc na výběr neměli – mohli si volit celkem ze čtyř programů. O 18 let později se na seriál EastEnders dívalo diváků pětkrát méně. A nejde jen o to, že by seriál vyčpěl – televizních kanálů mají teď diváci na výběr desítky, nebo dokonce stovky. BBC už jednoduše nemá výsadní postavení a musí o přízeň diváků bojovat. Ti přemýšlejí, jestli za svých 135 liber ročně, tedy zhruba 5200 korun, které musí platit BBC na koncesionářských poplatcích každá domácnost s barevnou televizí, dostávají odpovídající službu. A to nejsou ani v Británii úplně malé peníze. Navíc jde o daň z hlavy, kterou platí každý stejnou bez ohledu na výši příjmů.

Moje mužská prsa a já

Přitom se zdá, že BBC si může ve srovnání s jinými veřejnoprávními médii ještě pískat. Dohoda s vládou jí letos zaručila růst koncesionářských poplatků o 3 % a stejné to bude i příští rok, v dalších letech se poplatky budou zvyšovat po dvou procentech. Jenže BBC, s rozpočtem více než čtyři miliardy liber v roce 2005, na české poměry astronomických zhruba 160 miliard korun, takový nárůst poplatků nestačí. V příštích šesti letech prý může vést k deficitu ve výši zhruba dvou miliard liber, a BBC by tak měla problém provozovat osm televizních kanálů, deset televizních sítí, více než 50 lokálních televizních a rozhlasových stanic, webové stránky a další služby. Zastánci BBC ale zdůrazňují, že kvalita něco stojí. Ještě víc je jim trnem v oku, že se škrty mají týkat právě zpravodajství. Jejich kritika je jasná: jak jde poslání stanice definované prvním generálním ředitelem BBC Lordem Reithem „informovat, vzdělávat, bavit“ dohromady se spoustou údajně nekvalitních zábavních pořadů. A tak se nedávno slavný moderátor Jeremy Paxman ptal sarkasticky přímo jednoho z šéfů BBC: Moje mužská prsa a já? – je tohle typ pořadů, které by měla BBC produkovat?

Zastánci veřejnoprávních médií navíc tvrdí, že britská vláda si ještě pořád s BBC vyřizuje nižšími poplatky účty za skandál z roku 2003, kdy stanice obvinila vládu Tonyho Blaira, že si vědomě vylepšila důvody pro válku v Iráku. Ani u opozičních konzervativců pak BBC nemůže hledat přílišné zastánce – konzervativní politici často obviňují veřejnoprávní novináře z levičáctví a přílišného nadšení pro Evropu. Britové byli také pobouřeni kvůli falšování diváckého hlasování nebo zavádějící upoutávce, která naznačovala, že královna naštvaně utekla z fotografování.

Moderátor Paxman ale svými ironickými poznámkami nepřímo vystihl podstatu problému: Má se BBC snažit získávat co nejvíc nových diváků, posluchačů a internetových uživatelů, nebo se výhradně soustředit na služby, které soukromé kanály nenabízejí? A pokud ano, nerezignuje tak BBC na získávání nových diváků a posluchačů, zejména z řad mladých lidí, kteří sledují veřejnoprávní stanici v žalostně malém množství, a tím vlastně i na své poslání? Hlavním problémem BBC totiž nejsou stávky, ale chybějící vize pro digitální éru.

Autor je novinář a bývalý redaktor BBC.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte