Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Editorial

Anketa

Člověku to trhá srdce, když zavítá do knihkupectví ve Varšavě, Záhřebu či Vídni a vidí na pultech Kunderovo kompletní prozaické dílo.

Fotografie: Jiří Trávníček • Autor: Respekt
Fotografie: Jiří Trávníček • Autor: Respekt

Jiří Trávníček

literární kritik a vědec

Člověku to trhá srdce, když zavítá do knihkupectví ve Varšavě, Záhřebu či Vídni a vidí na pultech Kunderovo kompletní prozaické dílo. Trhá to srdce, že něco takového není k vidění na pultech našich knihkupectví. Mnoho lidí v cizině toto naše kunderovské „specifikum“ nemůže ani pochopit. Nemáme ale ještě polistopadově vydány ani všechny jeho české romány: stále chybí Život je jinde a Kniha smíchu a zapomnění. Než by eventuálně došlo na romány francouzské, bylo by asi žádoucí vydat tyto dva české. A pokud jde o překlad? Zcela jistě přeložit. Ale dost by mi vadilo, kdyby byl jejich překladatelem někdo jiný než Milan Kundera.

Anna Kareninová

literární publicistka a překladatelka

Je neurvalé takto se vůbec ptát. Jistěže by bylo dobré, kdyby byly všechny knihy Milana Kundery (nejen romány) přístupné v češtině, ale to přání je pro mě ve stejné rovině jako má vlastní snaha o zpřístupnění knih Ezry PoundaL.-F. Célina. V té rovině je respekt. Dílo patří autorovi – on se rozhoduje. V Hostu, kde vycházejí Kunderovy eseje, stojí „počeštil Milan Kundera“. Francouzská a česká verze je odlišná. Česko nemá právo přivlastňovat si dílo jen proto, že jeho část byla napsána česky. To, že Milan Kundera nechce své knihy do češtiny „nechat přeložit“ jako do jiných jazyků, je spíš důkazem, že mu česká podoba jeho díla leží na srdci.

Miroslav Balaštík

šéfredaktor literárního časopisu Host

To je otázka pro Milana Kunderu, čtenářům do toho mluvit nepřísluší. Autor má obecně jen minimum možností, aby nějak ovlivnil to, jak bude čtenář jeho knihy vnímat: nemá žádnou kontrolu nad tím, jaké významy, postoje či emoce s nimi prožije. Tím víc by naopak čtenáři měli respektovat autorovo právo vybrat si, kdy, kde a v jaké podobě jeho knihy vyjdou. Ale nechci z toho úplně vyklouznout: samozřejmě bych si rád přečetl Kunderovy knihy v češtině, ale pokud je nepočeští on sám a nechá je přeložit, budou to do určité míry knihy někoho jiného a ty už dnes můžeme číst třeba v angličtině.

Antonín Bajaja

spisovatel

Na první pohled zdá se ta otázka jednoduchá. Při pronikavějším čtení však plodí odpověď, která je stále zamotanější, až se začne podobat románu – a o ten bych zdvořile požádal samotného M. Kunderu. Aby ho napsal „hezky česky“, případně ho pofrancouzštil. Protože: kdyby se mě tak někdo zeptal před 40 lety, považoval bych to za žert, jenže 40 let, to je skoro celý život. Člověk, jemuž se v hlavě (v srdci?) zabydlely dva jazyky, to má složité. Nejde totiž jen o dva rozdílné slovníky. Každý jazyk žije specifickými vzpomínkami, kořeny… a to je pak těžké přecházet z textu do textu. Český čtenář je na rozcestí: buď se naučí francouzsky, nebo M. K. opatří svým francouzským knihám české sourozence.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].