Pochod stromů
Jsme obklopeni věcmi blízkými i vzdálenými. Psaní o věcech vzdálených, například o deštném pralese nebo klimatických změnách v Číně, rozšiřuje a zpestřuje náš svět, ale psaní o věcech blízkých jej prohlubuje.
Jsme obklopeni věcmi blízkými i vzdálenými. Psaní o věcech vzdálených, například o deštném pralese nebo klimatických změnách v Číně, rozšiřuje a zpestřuje náš svět, ale psaní o věcech blízkých jej prohlubuje. Zatímco televize a noviny předstírají, že nejdůležitější jsou politické strany a celebrity všeho druhu, skutečnou součást našich životů tvoří spíš procházka v lese, letní louka nebo podzimní houby, které díky klimatickým změnám posledních několika let rostou jako divé.
Na příběhu buku můžeme ukázat jednu sympatickou tvář současné vědy: nejmodernější techniky výzkumu DNA dovedou zprostředkovat hlubší zážitek z lesního zákoutí.
Není buk jako buk
Když přijde doba ledová, lesy v našich podmínkách prořídnou a pak se promění v travnatou tundru s ostrůvky tajgy. Teplomilnější dřeviny nejspíš ustoupí až do oblastí jižně od Alp. S koncem ledové doby se oteplí a stromy znovu obsadí českou kotlinu, i když jejich příchod může trvat někdy i tisíce let.
Běžně se počítá s tím, že strom musí nejprve vyrůst do plodného věku, pak z jeho koruny popadají o pár metrů dál semena, z nich opět vyrostou stromy – a tímto pomalým tempem se šíří les. Na některých lokalitách můžeme dokázat, že postup buku či jiných stromů je jenom kolem 10 km za tisíc let.
Ukazuje se ale, že některé populace buku jsou „rychlé“ a jiné „pomalé“. Závisí to nejspíš na krajině a také na veverkách, plších, ptácích ořešnících a dalších…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
