Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Česko

Grossův tajemný sponzor

Dostupné informace naznačují, že transakce s akciemi pro Grosse se připravovala roky. Rozklíčování se může stát zásadní zprávou o tom, jak vynalézavě se v Česku korumpovali politici.

2007-1936-mobr-22AR412007.gif
2007–1936-mobr-22AR412007.gif • Autor: Respekt

2007-1936-vobr-22AR412007.jpg
Fotografie: Lidé mu prostě rádi půjčují peníze. – Autor: Isifa Image Services • Autor: Respekt

Transakce s akciemi pro Grosse se zřejmě připravovala roky.Tajemným pomocníkem bývalého premiéra Stanislava Grosse při nákupu mnohamilionového balíku akcií společnosti Moravia Energo jsou lidé z okolí miliardáře Andreje Babiše. Muže, který získal svůj majetek hlavně díky verdiktům sociálnědemokratických vlád a o jehož dobrých vztazích s Grossem u moci se vytrvale spekulovalo. Dostupné informace naznačují, že transakce s akciemi pro Grosse se připravovala roky. Rozklíčování se může stát zásadní zprávou o tom, jak vynalézavě se v Česku korumpovali politici.

Pole neorané

Klíčové jméno zní Josef Mráz (42). Od roku 2004 člen dozorčí rady společnosti Key Investment, jejíž slovenská pobočka Grossovi údajně půjčila 13 milionů korun na jeho velkolepý akciový obchod, a od letošního dubna ředitel pro kontrolu a vnitřní audit Babišova holdingu Agrofert. Josef Mráz ovšem pracuje pro Babiše už bezmála dekádu, na jaře jenom povýšil.

Teď musíme kvůli přehlednosti popsat vztahy pravděpodobných aktérů Grossova obchodu, jehož kolotoč velkých peněz vyvolal minulý týden poprask a spekulace o expremiérově možné korupci. Josef Mráz se na přelomu tisíciletí, po nástupu sociálních demokratů k moci, stal finančním ředitelem společnosti Benzina – dceřiné společnosti státního Unipetrolu. Mráz byl součástí velké personální změny ve strategickém podniku, kterou dala Zemanova vláda moc nad Unipetrolem do rukou Babišových lidí. O tři roky později byl Mráz jmenován finančním ředitelem Aliachemu, ve kterém vlastní Babiš padesát procent akcií, druhou půlku držel Unipetrol. V roce 2002 se Mráz stává šéfem společnosti AGF Trading, dceřiné společnosti Babišova Agrofertu, a letos povýšil na post klíčového manažera v samotném Agrofertu. Křeslo dozorčí rady Key Investment neopustil.

V dozorčí radě bratislavské pobočky Key Investment, která Grossovi půjčila, sedí David Dvořák. I on prošel společně s Mrázem Benzinou a několika dalšími nástupkyněmi společnosti Chemapol. On i Mráz se sešli ve firmách s Pavlem Švarcem, člověkem, o němž už roky nikdo nepochybuje, že je Babišovou prodlouženou rukou ve státních podnicích: napřed v Unipetrolu, teď ve strategickém Čepru.

Další střípek do mozaiky: společnost Key Investment vznikla v roce 1999 pod názvem SI Asset Management. S příchodem Josefa Mráze v roce 2004 se přejmenovala a změnila majitele – noviny tehdy přinesly zprávu, že za ní stojí silný investor, ale kdo jím byl či je, se nepodařilo zjistit. Slovenská pobočka vzniká o rok později. Zajímavý je fakt, že v obchodním rejstříku nenajdeme udělení licence k půjčování peněz – stala se společnost Grossovým věřitelem nelegálně? „Nebudu to nijak komentovat,“ říká člen představenstva Michal Královič.

Je známo, že Gross koupil akcie od sociálního demokrata Roberta Sýkory – na přelomu tisíciletí náměstka ministerstva průmyslu. Ten akcie Moravia Energo počátkem roku 2000 odkoupil za směšných tři sta tisíc korun od společnosti Czechpol Energy. Tato firma byla v roce 2004 zlikvidována. Její generální ředitel a jeden z hlavních majitelů Petr Neoral vlastní dodnes další společnosti, dvě z nich, Edimex a Inergo, sídlí už několik let v pražské Růžové ulici, hned vedle společnosti Key Investment. „Ty domy jsou propojeny, lidé se tu samozřejmě znají,“ říká recepční v sídle Key Investment.

Spolužáci z Chemapolu

Všechny výše zmíněné informace vyvolávají podezření, že se obchodníci s Grossovým podílem ve společnosti Moravia Energo znají a že šlo o dlouho připravovanou akci a možný úplatek pro politika za jeho vstřícnost.

Pro úplné vysvětlení se musíme vrátit do minulosti a začít v roce 1996. Tehdy přichází bývalý tenista Milan Šrejber, přes své fondy privatizuje Třinecké železárny a do funkce ředitele podniku povolává slovenského podnikatele Tomáše Chrenka. Všichni si ještě pamatujeme tehdejší aféru ODS s falešnými sponzory. Skutečným dárcem patnáctimilionového příspěvku do stranické kasy nebyl fiktivní Lájos Bács, ale Šrejber. I možný důvod Šrejbrovy štědrosti se našel. Vláda Václava Klause schválila pro Třinecké železárny půlmiliardovou státní dotaci na odstranění ekologických škod. Po odhalení totožnosti dárce Šrejber prodal své akcie Tomáši Chrenkovi, muži, který dnes vlastní většinový balík Moravia Energo, kde se stal Gross letos minoritním majitelem. S přiklepnutou půlmiliardou hospodařil už Chrenek.

Jak do toho všeho zapadá Babiš? Koncem devadesátých let jej s Chrenkem spojoval hlavně Chemapol, který prostřednictvím společnosti Silas vlastnil významný podíl v Třineckých železárnách a nezbavil se ho ještě nějakou dobu poté, co nástupce Chemapolu – Aliachem – ovládl Babiš. O vztazích dvou dnešních miliardářů nevíme skoro nic. Fakt je ten, že stejně jako si našel Babiš vrátka k tuzemským politikům, uměl si Chrenek a jeho lidé vyšlapat cestu ke slovenské vládě a hlavně její zásluhou se stali téměř výhradními dovozci uhlí a železné rudy z Ukrajiny na Slovensko.

Koncem minulého tisíciletí se v hlavách majitelů (část z nich je dodnes skryta za firmami, jejichž vlastníky neznáme) relativně prosperujících Třineckých železáren zrodil plán na fúzi všech ostravských oceláren: pod taktovkou soukromé třinecké železárny se měly spojit státní a zadlužené Vítkovice a Nová huť. Chrenek a další majitelé Třince by se tak stali skoro monopolním výrobcem oceli v Česku. Jednou z osob, která o případné fúzi rozhodovala, byl ministerský náměstek Robert Sýkora. V tu dobu také dokumentují média několik Grossových návštěv (v čele poslaneckých delegací) ostravských a třineckých železáren, setkání Grosse a Chrenka i Grossovy sliby podpory ocelářství. K fúzi ale nakonec nedošlo pro nesouhlas ministra průmyslu Miroslava Grégra.

Počátkem roku 2000 založil Chrenek společně s firmou Czechpol Energy společnost Moravia Energo. Pár dnů po založení prodala firma Czechpol skoro třetinový podíl v Moravia Energo Robertu Sýkorovi – za zmíněných tři sta tisíc korun. Proč tak levně? Podnik se od počátku velmi slibně rozvíjel, dnes tvoří jeho základní kapitál šedesát pět milionů korun a jeho tržní hodnota je odhadována na stamiliony. Czechpol se brzy zbavil i dalších akcií Moravia Energo, koupil je advokát Miroslav Jansta, šedá eminence sponzoringu sociální demokracie (stál za dodnes řádně nevysvětlenou dvacetimilionovou půjčkou pro ČSSD, jejíž poskytovatel byl pak za nevysvětlených okolností málem zabit nájemným vrahem). Jansta akcie Moravia Energo vzápětí prodal Chrenkovi, cenu neznáme a stejně tak nevíme, za kolik je advokát koupil od Czechpolu, takže neznáme ani rozdíl, který mu eventuálně zůstal v kapse.

Fúze oceláren Chrenkovi nevyšla, ale další akce už ano. Poté co Špidlova vláda oddlužila před privatizací státní Vítkovice a Novou huť, požadoval – jak tehdy tvrdil kvůli státnímu zvýhodnění konkurentů – pro svůj podnik dotaci. Proti byl premiér i jeho ministři, s dotací oceláren ostře nesouhlasila i Evropská komise. „Je to proti evropským předpisům,“ tvrdil třeba ministr průmyslu Milan Urban. Od tohoto tvrzení uběhlo čtrnáct dnů a vláda obrátila a přiklepla Chrenkovým železárnám dvoumiliardovou dotaci, kterou zdůvodňovala Chrenkovými argumenty – nemůžeme zvýhodnit jen některé ocelárny, musíme rozdělit peníze spravedlivě všem. Gross byl tehdy vlivným místopředsedou vlády.

Ani Czechpol nemusel litovat, že tehdy prodal dnešní Grossův podíl Sýkorovi tak levně. Jako distributor elektřiny vzápětí vydělal na politiky posvěcených smlouvách se státním koncernem ČEZ na dodávky elektřiny významným průmyslovým podnikům. „Forenzní audit ukázal, že smlouvy byly pro ČEZ velmi nevýhodné,“ tvrdí dnes bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl. Spokojeni mohli být všichni, jen státní ČEZ, tedy my všichni, jsme na tomto obchodu tratili.

Já ho tam nechci

Popis všech operací a kontaktů není samozřejmě důkazem o sofistikované korupci Grosse. Zkusme si ale všechna fakta rozebrat. Jaká byla třeba Mrázova role v půjčce Grossovi? „Nebudu to nijak komentovat,“ říká předseda představenstva Key Investment Daniel Brzkovský na otázku, jestli půjčku pro Grosse prosazoval Babišův manažer Josef Mráz. Na další dotaz, jak je možné, že se na jedné adrese setkal majitel firmy, která před sedmi lety akcie Grossovu předchůdci prodala, se společností, která na ně Grossovi půjčila peníze, Brzkovský odpovídá, že je to jen náhoda.

Babiš tvrdí, že se v půjčce pro Grosse neangažoval. Grossův mobil je nedostupný a Petr Neoral odjel podle své sekretářky domů na Moravu a ani on nezvedá telefon.

Nevíme přesně, jak to s Grossovými akciemi opravdu bylo. Média naznačují, že už v roce 2000 mohl být Gross akciemi uplacen za prosazování Chrenkových zájmů, cenné papíry jen zůstaly na pár let „zaparkovány“ u prostředníka Sýkory. Jak se do operace „akcie pro Grosse“ zapletla Key Investment, zda to má něco společného s Babišovými dobrými vztahy s bývalým premiérem, zase nevíme. Šlo o splátku za Grossovu vstřícnost v dobách, kdy se Babiš pokoušel koupit Unipetrol?

Gross musel před dvěma lety opustit politiku, protože nedokázal vysvětlit majetkové poměry své rodiny a ulpělo na něm podezření, že obchody jeho ženy byly financovány z kuplířských peněz. Tehdejší premiér nedokázal ani vysvětlit, kde vzal necelý milion na byt. Teď je stejně nepřesvědčivý u částky řádově vyšší. Půjčila mu prý investiční společnost. Ale v okamžiku, kdy se ukáže, že společnost drží akcie jako zástavu za půjčku a Gross nemůže s cennými papíry disponovat, zaplatí za něj kdosi tajemný prostřednictvím německé banky. Majoritní majitel Moravia Energo Chrenek pak deklaruje, že Grosse v podniku nechce, že jeho akcie vykoupí, a bývalý premiér má – aspoň na papíře – otevřenou cestu k legálním milionům – pod něž se dají schovat ty, které si mohl vydělat braním úplatků.

Grossovy peníze opět prošetřuje policie. Nutno říct, že jí aktéři grossovské operace pátrání velmi ztížili. Grossovi půjčila slovenská společnost, policie bude muset zdlouhavě a složitě žádat o mezinárodní právní spolupráci. Totéž ji asi čeká při hledání toho, kdo dluh zaplatil, podle médií přišly peníze z německé banky. Nadějí možná je, že pokud byla tahle transakce černotou, je do ní zapleteno tolik lidí, že někdo z nich může – třeba kvůli konkurenčnímu boji – nakonec promluvit.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2556
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte