Dvě cesty z ghetta
Jedním z důvodů celosvětové obliby hip hopu je jeho schopnost vstřebávat podněty z lokálních hudebních zdrojů a ostatních žánrů.
Jedním z důvodů celosvětové obliby hip hopu je jeho schopnost vstřebávat podněty z lokálních hudebních zdrojů a ostatních žánrů. U nás jsme na tohle originální roubování čekali až do konce loňského roku. Až tehdy se na trhu objevily dva počiny, které překročily hranice hiphopového ghetta.
Šlápnout nekonečnu na ocas
Skupina WWW patří k prehistorii českého rapu ze začátku 90. let. Společně s Penery strýčka Homeboye stála u zrodu komunity, která k nám přinesla nejen hip hop, ale i graffiti. Zatímco PSH v roce 2000 debutovali regulérním albem, WWW k němu nikdy nedospěli. Členové kapely se začali realizovat ve výtvarném umění a jejich hudební aktivity před osmi lety ustaly. Prosincové vydání alba Neurobeat tak působilo jako blesk z čistého nebe. Z původního kvarteta zůstala už jen dvojice – autor hudby a rapper Ondřej Anděra alias Sifon a výtvarník a textař Lubomír Typlt.
Neurobeat vyšel ve formátu duálního disku, jehož DVD stopa obsahuje dva videoklipy, které pomáhají pochopit uměleckou vizi WWW. Ožívají v nich Typltovy objekty i obrazy – rytíři s plechovými kbelíky na hlavě, dřevění Pinocchiové připomínající morové doktory, nešťastní hrdinové zrychlené doby, ve které se okolní svět mění ve šmouhu. Texty sledují nekonečné spirály introspektivních myšlenek, v nichž se opakují motivy osamocení a odcizení: „Chci šlápnout nekonečnu na ocas, aby vyjeklo jako pes, co…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
