Miliony padají z Norska
Pro brněnské radní to byla špatná zpráva. Farnost kostela svatého Jakuba nezískala osmimilionový grant na opravu podzemní kostnice uchovávající desetitisíce lebek.
Co se také platí z Norska:
– digitalizace novin z 19. stol.
– vybavení školních tříd
– pomoc dětem z ústavůPro brněnské radní to byla špatná zpráva. Farnost kostela svatého Jakuba nezískala osmimilionový grant na opravu podzemní kostnice uchovávající desetitisíce lebek. Plán na přilákání více turistů do jihomoravské metropole tak dostal trhlinu, protože právě středověké kostry měly být v představách radnice jedním z významných turistických lákadel. Smutní jsou samozřejmě i domácí fanoušci brněnského podzemí, které nedávný objev kostnice – údajně největší a nejzachovalejší v republice – jednoduše nadchl. Na mnoha jiných místech však panuje u fontán nových penězovodů radost.
Mají zájem
O osm milionů na kostnici žádali Brňané v centrále takzvaných norských fondů – nejtučnějšího zdroje peněz, ze kterého tady lze podobné projekty financovat. Kosti a lebky ovšem měly smůlu: žádostí se sešlo víc, než bylo možné zaplatit. Všechny shromážděné projekty by stály 211 milionů eur, ale v pokladně pro toto rozdělovací kolo – druhé z celkových tří – čekala na vybrané šťastlivce pětkrát nižší částka. Než bude v roce 2009 po všem, „nateče“ do Česka přes norské dary dohromady 60 milionů eur. Co vlastně žene Seveřany stojící mimo Evropskou unii k tomu, že „jen tak“ posílají peníze na opravu škol či výcvik policistů v malé zemi na opačném konci Evropy?
Vtip je v tom,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
