2007-1609-mobr-22BR352007.gif
2007–1609-mobr-22BR352007.gif • Autor: Respekt

2007-1609-vobr-22BR352007.jpg
Fotografie: Málokdo věděl tak jako on, o čem mlčeli kronikáři. • Autor: Respekt

Už na první pohled patřil Dušan Třeštík (1933–2007) k nevšedním osobnostem. Vystupováním, podmanivou argumentací i něčím, co se dá těžko definovat. I když byl jeho specializací středověk, měl rozhled nezměrně širší a jako publicista se vyslovoval k řadě palčivých aktuálních otázek. V tomto ohledu se jeho zájmy mohly plně rozvinout až po listopadu1989. Nabízených možností využil bohatou měrou, dokonce tak, že jsme se my „historici“ až začali obávat, aby ho publicistická vášeň zcela nepohltila.

Vášnivé polemiky

Stěží se najde téma, kterého by se alespoň nedotkl: národ ve středověku a národ dneška, dějiny a politika, dějiny a naše paměť, národ v Evropě, ideové pilíře české státnosti, mýty našich dějin aj. Souborně tyto statě publikoval v knihách Mysliti dějiny (1999) a Češi a dějiny v postmoderním očistci (2005). Ne vždy se jeho názory setkávaly s bezvýhradným přijetím, což ho však – jak se zdálo – právě nejvíce těšilo. Ostatně rád se vrhal do internetových polemik i s anonymními oponenty.

Co říkají a co skrývají

Ale Dušan Třeštík byl v prvé řadě skvělým a hluboce přemýšlejícím historikem. Jako nikdo jiný ovlivnil dnešní pohled na starší „český“ středověk. Již od 60. let se zapojil do neformální spolupráce skupiny progresivních historiků z Polska, Maďarska či Slovenska, která odhalovala společné základy českého, polského a uherského státu. Do výzkumu nechali vstoupit další spolupracující disciplíny, což byl krok na svoji dobu revoluční: archeologii, toponomastiku, kunsthistorii či dějiny osídlení. Přes dílčí korekce zůstává tento „středoevropský model“ dodnes platným východiskem pro výklad hospodářské podstaty a sociální skladby přemyslovských Čech v 10. až 12. století.

Souběžně Třeštík zpracovával další témata. V nezapomenutelné Kosmově kronice (1968) osvětlil ideologické základy přemyslovského státu. Velké popularity se dočkala jeho kniha Románské umění v Čechách a na Moravě (1983), kterou vydal společně s Anežkou Merhautovou. I v dalších svých publikacích – mimo jiné Počátky Přemyslovců (1997) či Mýty kmene Čechů (2003) –, statích a studiích v hutné, odborně nanejvýš fundované, ale čtenářsky přístupné formě zpřístupnil jeden z výseků obsáhlého spektra svých aktivit. Dalšího z monografických titulů, na které se chystal, Čechy v 10. století (pracovní název), se již bohužel nedočkáme.

S jeho jménem se pojí i dva velké mezinárodní projekty. Výstava Střed Evropy okolo roku 1000 (Pražský hrad, 2002), která se dočkala mimořádného uznání a k níž právě Třeštík koncepčně vydatně přispěl. Před ukončením je dnes i obsáhlé kolektivní dílo Přemyslovci – budování českého státu, chystané Nakladatelstvím Lidové noviny.

Jako málokdo uměl Dušan Třeštík pronikat do středověkých pramenů, do mluvy kronik, letopisů, listin. Nejen českých, ale i německých, polských, uherských, byzantských, ruských nebo třeba skandinávských, to vše přitom podložil svou detailní znalostí literatury. Uměl se pramenů ptát tak, aby nejen zjistil, co říkají (i středověcí kronikáři bývali zaujatí a často mlžili), ale také to, co v nich chybí, co zamlčují a skrývají. Obojí totiž bývá součástí jedné mince. Na tom Třeštík vybudoval základní pilíře svého renomé a tomu zůstal věrný až do konce.

Nezištné rady

Ačkoliv se mu po revoluci dokořán otevřela akademická lákadla různých stupňů doma i v zahraničí, svým osobitým bojkotem je míjel. Nepomáhaly ani domluvy přátel, vždyť stačilo tak málo. Skromnost, velkorysost a ohleduplnost patřily k dalším rysům jeho osobnosti. A také nezištnost a trpělivost, s níž se dělil o letité poznatky a zkušenosti. Se spolupracovníky, se studenty, kteří za ním docházeli, vlastně se všemi, kdo o to projevili vážný zájem.

Dušan Třeštík patří k osobnostem, na něž se nezapomíná. Jeho odchod je velkou ztrátou nejen pro kruh přátel, kteří ho denně vnímali, radili se s ním, diskutovali. Proto je 23. srpen 2007 tak smutným datem.

Autor je vedoucím oddělení dějin středověku v Historickém ústavu AV ČR.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte