Bomba a jak ztohoven
Výtvarní aktivisté ze skupiny Ztohoven rádi překračují zákony.
Výtvarní aktivisté ze skupiny Ztohoven rádi překračují zákony. Bez vědomí majitelů po svém nakládali s neonovým srdcem na Pražském hradě, s městskými reklamními poutači i se skly pražských semaforů. Zahrávání si s policejní odezvou je pro ně přitom stejně rajcovní jako pro streetartové umělce noční stříkání na ulicích: je jen na postižených majitelích, jestli si je za jejich ilegální kreace nebudou chtít pozvat na soudní kobereček.
Teď k tomu došlo. Obsílka členům Ztohoven dorazila za protlačení záběru atomového výbuchu do zpravodajského vysílání České televize. Když Jiří X. Doležal na iDnes napsal, že mu tahle policejní „represe“ připomíná „běsnění komunistického režimu proti novovlňáckým kapelám v 80. letech“, je úplně mimo. Dostal snad Pražský výběr zákaz za to, že se svým koncertem tajně napíchnul do vysílání ČST? To by Kocáb nesměl nejen vystupovat, ale šel by rovnou na pěkně dlouho sedět. Jestli se nestane nic nepředvídatelného, hrozí Ztohoven maximálně pokuta. A střetávání se s tvrdou policejní realitou, kdy si vyšetřovatelé troufnou i takhle chytrým vysokoškolákům tvrdit, že nemají právo nevypovídat. Jak asi dopadají u výslechů ti, kteří nemají ani maturitu?
Ale pokutu by zaplatit měli. Tak jako neopatrný sprejer, kterého chytili při pomalovávání metra. Když se teď Ztohoven zaštiťují uměleckou svobodou, není to moc fér. Bavilo by je dělat tyhle provokativní akce, i kdyby jim za to nic nehrozilo? A ještě jedna věc je od nich nešťastná. Podle nich prý mělo prolomení ochrany televizního signálu dokázat, jak křehce je hlídané zdejší mediální zpravodajství. Měl by tedy snad Janeček ke každé kameře teď vyslat ozbrojenou stráž? Měl by u režijního pultu na Kavčích horách sedět čtyřiadvacet hodin cenzor dohlížející na čistotu toku informací, aby se nic podobného už nestalo? To bychom se pak ale dostali právě do těch časů, kdy si mohl Kocáb o umělecké svobodě, jakou mají Ztohoven, nechat jen zdát.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










