Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Kultura, Kulturní servis

Kde jste, bratři Coenové?

Film Bratříčku, kde jsi? (2000) renomovaných bratrů Joela a Ethana Coenových by v soutěži o nejbláznivější převyprávění Homérovy Odyssey mohl bezesporu pomýšlet na vítězství.

Fotografie: Vlevo Ethan, vpravo Joel. - Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz • Autor: Respekt
Fotografie: Vlevo Ethan, vpravo Joel. - Autor: Profimedia.cz, http://www.profimedia.cz • Autor: Respekt

Film Bratříčku, kde jsi? (2000) renomovaných bratrů Joela a Ethana Coenových by v soutěži o nejbláznivější převyprávění Homérovy Odyssey mohl bezesporu pomýšlet na vítězství. Putování trestance na útěku Everetta Mc Gilla (George Clooney) za manželkou Penny (Holly Hunterová) využívá mnoha motivů eposu řeckého básníka – jenom místo udatného hrdiny bojujícího s mytologickými monstry tu o přízeň diváků soupeří dobrosrdečný trouba, který má na krku, respektive na okovech kolem nohy, uvázané dva podobně inteligenčně vybavené kolegy z vězení – Petea (John Turturro) a Delmara (Tim Blake Nelson).

Narážek na antickou klasiku je ve filmu bezpočet a většinu z nich nemá divák s běžnou středoškolskou znalostí Homéra šanci rozluštit. Nicméně dosadit si za tápající matku sedmi dětí Penny Odysseovu manželku Penelope příliš práce nedá. A také zpívající nahé dívky zastupující zrádné Sirény nebo obrovitý podomní prodavač biblí s páskou přes oko reprezentující obra Kyklopa patří mezi zjevnější odkazy. Bratři Coenové přitom svorně tvrdí, že Homéra nečetli a že ve své parafrázi vycházeli pouze z filmu Odysseus (1955). Takové prohlášení nelze brát z úst známých mystifikátorů příliš vážně. Například kolem svého nejznámějšího filmu Fargo (1996) vytvořili fámu, že scénář byl založen na skutečných událostech. V policejních análech ovšem novináři nenašli ani jeden případ, který by se alespoň vzdáleně podobal groteskně zpackanému pokusu o vydírání z dotyčného snímku.

Filtr milosrdné nostalgie

Vedle Quentina Tarantina by se asi nenašel v Americe lepší příklad tvůrců, na které by tak přesně pasoval zprofanovaný přívlastek „postmoderní“. Tvůrčí metoda uplatněná do extrému v Bratříčku, kde jsi? – aktualizace klasického příběhu patřícího do kulturního kánonu naší civilizace a jeho převedení do úplně odlišného žánrového a dobového kontextu – připomíná mimo jiné filmy australského režiséra Baze Luhrmanna. Nejvíce se dere na mysl srovnání s jeho zběsilým, ale výborným převyprávěním Romea a Julie (1996) ve stylu videoklipové vizuální estetiky.

V Bratříčku, kde jsi? je hrdinský příběh převrácený totálně naruby. Popis putování outsiderských postav státem Mississippi ve 30. letech dvacátého století je žánrovým mišmašem, který by se dal popsat jako bluegrassový muzikál s prvky grotesky. Film nabitý nakažlivou energií divákům nabízí excentrické, bizarní postavy, nepředvídatelný vývoj děje a absurdní gagy. Kromě homérovských referencí tu Coenové odkazují na americkou popkulturu.

Samotný název je přímou narážkou na snímek Prestona Sturgese Sullivanovy cesty (1941), satirický příběh režiséra, který cestuje po Americe, aby nasbíral inspiraci pro sociální drama o lidech postižených hospodářskou krizí s názvem Bratříčku, kde jsi?. Zhýčkaný hollywoodský autor v něm opravdu spadne na sociální dno, a když se mu podaří vyhrabat se z něj a vrátit se do Hollywoodu, rozhodne se, že bude natáčet jen komedie, které podle něj lépe pomáhají americké chudině snášet její úděl.

Coenové ve shodě se Sullivanem nepřinášejí žádný realistický vhled do doby, kdy Amerikou zmítala hospodářská deprese. Naznačená temnější témata jako náboženský fanatismus, řádění Ku-klux-klanu nebo špinavost politických kampaní fungují jen jako komické epizody dokreslující eskapády hrdinů. Coenům se daří vystihnout nostalgii jako milosrdný filtr, který člověk za přispění produktů kulturního průmyslu uplatňuje, když se dívá do minulosti. Vůbec není náhodou, že větší komerční úspěch než celý film měl jeho soundtrack – deska plná milých songů čerpajících z bluegrassu, blues, gospelu a country, z níž vyčníval zejména hit Man of Constant Sorrow – získal překvapivě při předávání ceny Grammy prestižní ocenění za nejlepší album roku.

Svody komediální selanky

Jako by Coenové v poslední době následovali přístupu Sturgesova filmového hrdiny Sullivana až příliš často. Místo někdejších cynických studií lidské omezenosti nabízejí čím dál častěji obyčejnou komediální selanku. Jejich první plnokrevnou poctou starým hollywoodským komediím, které natáčel ve 30. a 40. letech Frank Capra nebo výše zmiňovaný Preston Sturges, byl Záskok (1994). Příběh prosťáčka, kterého najme zástupce zemřelého šéfa firmy na místo prezidenta společnosti, aby na úkor akcionářů prosadil finanční zájmy správní rady.

Po povedené existenciální černobílé variaci na film noir (zejména na román Jamese M. Caina Pošťák zvoní vždycky dvakrát) s názvem Muž, který nebyl (2001) znejistila fanoušky bratrů Coenů dvojice sice nadprůměrných, ale na režiséry jejich formátu přece jen poněkud fádních taškařic. Právnickou romantickou konverzačku Nesnesitelná krutost (2003) doplnil o rok později remake zlodějské komedie z padesátých let Lupiči paní domácí.

Kde je nekompromisní atmosféra průlomového debutu Zbytečná krutost (1984), mohou se ptát příznivci sourozenecké dvojice. Tenhle film tehdy zaujal pronikavou analýzou banální podstaty zla maskovanou zpočátku za jednoduchou historku o manželské nevěře, která se kvůli sérii nedorozumění změní v nesmyslné krveprolití. Podobnou zápletku má i oscarové Fargo, v němž žhavou výheň Texasu nahrazují nekonečné zasněžené pláně Minnesoty. I komedie mívala dříve u Coenů buď charakter chytré intelektuální hříčky jako v případě Bartona Finka (1991), nebo měla lehce anarchistický náboj filmu Big Lebowski (1998). Coenové se ovšem do kolejí vážnější reflexe světa kolem sebe patrně vrátí v právě natáčené adaptaci románu Cormaca McCarthyho Tahle země není pro starý, o němž pojednává literární recenze na str. 21.

Bratříčku, kde jsi?, ČT 2, 18. 4., 0.35.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 16/2007 pod titulkem Kde jste, bratři Coenové?