Stigma enderácké minulosti
Reportáž o letošním oscarovém hitu Životy těch druhých ilustrovala v časopise Spiegel na začátku března zajímavá fotografie. Symbolicky by se dala číst i takto: vzdělaný, bohatý a protektorský Západ stále vysoko ční nad Němci z východu, které sráží k zemi stigma komunistické zkušenosti.
Reportáž o letošním oscarovém hitu Životy těch druhých ilustrovala v časopise Spiegel na začátku března zajímavá fotografie. Z podhledu snímala režiséra Floriana Henckela von Donnersmarcka a představitele hlavní role Ulricha Müheho. Mladý německý režisér se studijními zkušenostmi z Oxfordu vypadá vedle bývalého prominentního východoněmeckého herce jako obr rozkročený nad trpaslíkem. Symbolicky by se dala ta fotografie číst i takto: vzdělaný, bohatý a protektorský Západ stále vysoko ční nad Němci z východu, které sráží k zemi stigma komunistické zkušenosti.
Mühe v reportáži vyjádřil naději, že se mu konečně i díky oscarovému úspěchu filmu podaří uniknout východoněmecké minulosti. Uniknout prostředí, ze kterého vzešel, se ale nejspíš podaří jen režisérovi, který má nyní dveře do Hollywoodu otevřené.
Za vším hledej odposlech
Článek byl nejpozoruhodnějším aktuálním příspěvkem do bouřlivé diskuse, která se nad filmem o praktikách tajné policie v polovině 80. let vede už od jeho premiéry z jara loňského roku. Když se debatou člověk prodírá, začíná chápat, že rázné skoncování s nostalgickým vzpomínáním na život v NDR musel natočit až ambiciózní Bavořan, kterému bylo v době pádu berlínské zdi šestnáct let. První nápad na natočení Životů těch druhých prý Donnersmarck dostal při čtení zápisků Maxima Gorkého a jeho rozhovoru s V. I. Leninem o Beethovenově skladbě
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
