Zahoď své srdce, otroku

Byly jich desítky milionů. Pětina z nich nepřežila plavbu přes oceán, další miliony lidí zemřely přímo v Africe jako oběti honů na otroky. „Evropský humanismus selhal již staletí před holocaustem,“ napsal o otroctví nigerijský spisovatel a nositel Nobelovy ceny Wole Soyinka.

Evropský humanismus se probral z bezvědomí až před 200 lety, když 25. března 1807 britské impérium zakázalo obchod s otroky. V tomtéž čase americký Kongres zamítl další dovoz tehdejšího „černého zlata“ do USA – zákon vstoupil v platnost s příchodem roku 1808.

Důležité výročí si připomněli letos v únoru členové parlamentu státu Virginie, když se jednohlasně omluvili za otroctví, tento „nejstrašnější ze všech způsobů porušování lidských práv“. Je to první americký stát, který tak učinil.

Virginie má k omluvě silný důvod, protože celá hrůza začala právě tam. Na jejím území leží město Jamestown, kde v květnu v roce 1607 vznikla první stálá britská kolonie v Novém světě, zárodek budoucích Spojených států amerických. Už o dvanáct let později se ale na východním pobřeží vylodili první černoši určení pro tvrdou práci na plantážích.

Černoch se nečervená

První černoši se na plantážích Jamestownu zařadili po bok chudých bělochů – vykonávali stejnou práci a majitelé se k nim i stejně chovali. V Americe i Evropě v té době ještě neexistoval rasismus, který by…