Nakladatelství Fra zahájilo vydávání Edice české prózy. Takový podnik může být nebezpečný, pár nakladatelů si na něm vylámalo zuby, ale začátek je slibný. Nejstarší texty v knize Arco a jiné prózy básníka Petra Krále (nar. 1941) pocházejí z dob jeho studií na FAMU koncem 50. let, nejnovější jsou sotva dva roky staré. Větší část vznikla v Paříži, kam autor odešel roku 1968, a některé byly původně napsány francouzsky. Do českého kontextu vnášejí Královy prózy ojedinělý tón nejen svou bohatou obrazností, jaká se dá u bývalého surrealisty očekávat, ale především myšlenkovou hutností, kterou nelze oddělit od stylistické vybroušenosti. Král začíná tam, kde se u nás zpravidla končí: nespokojí se s navozením nálady, chce vynalézt pro nejjemnější citová i senzuální hnutí nové dokonalé formulace. Místy se přitom nevyhne jisté afektovanosti a ornamentálnosti, i tím však dokresluje své životní gesto – klasický, kulturně hluboce zakořeněný dandysmus.
Pod názvem
Tvořivé zrady. Současné polské myšlení o filmu a audiovizuální kultuře
vydal Národní filmový archiv obsáhlý sborník esejí, které byly sepsány u našich severních sousedů během posledních patnácti let. Úvod naznačuje historický vývoj problematiky, další texty ji rozpracovávají v duchu aktuálních myšlenkových proudů, zejména francouzské provenience. Poslední část se dotýká řady podivných jevů…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
