0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura12. 11. 20063 minuty

Co se děje ve světě

Který umělecký žánr je v komunistické Číně nejsvobodnější? Bezesporu výtvarné umění.

Fotografie: Povoleně zneuctěný Mao. - Autor: Repro Respekt • Autor: Respekt
Fotografie: Povoleně zneuctěný Mao. - Autor: Repro Respekt
Fotografie: Povoleně zneuctěný Mao. - Autor: Repro Respekt • Autor: Respekt

Který umělecký žánr je v komunistické Číně nejsvobodnější? Bezesporu výtvarné umění. Jeho masová produkce nepřipadá v úvahu a předávaná sdělení navíc bývají zamlžená a nepřímá, takže ho na rozdíl od divadla, filmů nebo knih cenzura tolik nepronásleduje. „Přesto ještě nejde vystavovat všechno,“ tvrdí Švýcar Uli Sigg, jeden z nejvýznamnějších sběratelů čínského výtvarného umění. Setkal jsem se s ním začátkem října na veletrhu současného umění v Pekingu. Šedesátiletý sběratel působil v 90. letech jako velvyslanec Švýcarska v Číně, dnes sedí v představenstvech několika světových bank a ve vedení mediálního koncernu Ringier.

Veletrh se konal na Národním zemědělském výstavišti v pekingské čtvrti Čao-jang. Vstup do pavilonů střežily po každé straně obří sochy ve stylu socialistického realismu, uvnitř však panovala atmosféra blízká podobným veletrhům se současným uměním na Západě. Přes osmdesát galerií z celého světa zde prezentovala díla stovek umělců. Zkušení sběratelé si brousili zuby na novinky, místní zbohatlíci, přicházející uložit do umění vydělané miliony, chtěli spíše „klasiku“ (na dračku šel například Warhol).

U vystavovatelů se našlo leccos, přehlédnout nešlo především častý motiv předsedy Maa, kterého umělci zachycují jednou jako muzikanta, podruhé při řečnění, jindy tak, že nakupí modely jeho soch do tvaru pyramidy. Nikdo si však tento symbol nedovolí přímo „znesvětit“. „Vystavovat v Číně nelze hlavně portréty místních žijících politiků, drsný bodyart nebo sexuálně provokativní díla,“ vypočítával Sigg před jedním z pietních portrétů Maa. Pokud tedy chcete vidět současné čínské výtvarné umění bez cenzury (třeba obraz Maa za mřížemi), najdete ho mimo Čínu. V těchto dnech dokonce velmi blízko od našich hranic.

Uli Sigg totiž vystavuje velkou část své sbírky v hamburské Kunsthalle, jedná se o zhuštěný přehled čínského výtvarného umění z let 1975–2005. Na výstavě najdete plátna, videa, instalace i fotografie. Od socialistickorealistických začátků přes inspirace lidovým uměním, míchání východních technik se západními až k objevení se originálního uměleckého jazyka. Siggova sbírka je pro Číňany a zvláště čínské politiky velmi nepříjemná nejen proto, že obsahuje díla útočící na režim. Kolekce také poukazuje na fakt, že se kompletní špička čínského moderního umění, které důležitým způsobem mapuje historii země, nachází mimo Čínu. A to usvědčuje tamní elitu z ignorance.

Další výborná výstava současného čínského umění probíhá pod názvem China Now na okraji Vídně (Klosterneuburg) v prostorách Sammlung Essl. Tady je možné vychutnat si cynický realismus malíře Yue Minjuna, který zobrazuje podezřele rozesmáté Číňany, plakáty mísící komunistickou propagandu s kapitalistickou reklamou od umělce jménem Wang Guangyi nebo znepokojivá díla fotografa zvaného Rong Rong mapující destrukci staré duše čínských měst.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].