Český výrobce letadel se bude prodávat, zájem ale vzbuzuje něco jiného než samotné výrobky.
„Letoun L-159 se s určitou nadsázkou jeví nebezpečnější pro jeho uživatele než pro potenciálního nepřítele,“ řekl po havárii jedné z armádních stíhaček před pěti lety tehdejší ministr obrany Miroslav Tvrdík. Vyjádření to nebylo nejšťastnější. Aero Vodochody se v té době marně snažilo udat svá letadla na zahraničních trzích a ministrova „podpora“ věci asi příliš nepomohla. Aero přežívá vlastně jen díky uměle vytvořené zakázce pro českou armádu. Ovšem tuto středu bude vláda rozhodovat o jeho prodeji slovensko-české finanční skupině Penta. Rok trvající privatizační anabáze ale nekončí pro milovníky domácího stříbra žádným happy endem.
Probíhající privatizace vodochodské montovny letadel není prvním pokusem, jak přilákat do firmy s téměř 90letou tradicí soukromý kapitál. Už v roce 1998 prodala vláda více než třetinu akcií Aera americkému leteckému gigantu Boeing. Sliby o nalezení nových světových odbytišť pro vodochodské letouny však zůstaly nenaplněné. Když pak stát získal za symbolické dvě koruny Aero zpátky, připravil v listopadu 2005 Paroubkův kabinet druhý pokus o privatizaci, tentokrát už celého podniku. Rozhodujícím kritériem měla být pouze výše nabídky. Do soutěže se přihlásilo osm investorů, avšak samotná letadla už nikoho příliš nezajímají. Mnohem lukrativnější se společnostem jeví přistávací dráha továrny a zázemí,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
