Příběh jednoho údolí

Sarah Hallová byla ve světě až donedávna poměrně neznámou prozaičkou, a to i pro ty, kteří britskou scénu docela sledují. Její prvotině Údolí zkázy, kterou nyní ve vynikajícím překladu Gisely Kubrichtové vydává BB Art, se v roce 2002 ani zdaleka nedostalo takové mediální pozornosti jako knihám autorčiných vrstevnic a vrstevníků, třeba Zadie Smithové nebo Alainu Thirlwellovi. Že neprávem, to se ukázalo záhy. Hallové druhý román Elektrický Michelangelo se předloni dostal do šestice knih nominovaných na Booker Prize a autorku už teď nemůže přehlížet nikdo.

Tajemství starého penzionu

Elektrický Michelangelo je nádherná kniha. Bildungs-roman zachycující dospívání a emigraci do Ameriky, to sice není bůhvíjak originální námět, nicméně Hallová dokázala příběh obdařit řadou velice působivých detailů a hlavně podat natolik čtivým způsobem, že knihu nelze odložit. Čtenář záhy přilne k postavě Cy Parkse, který po tragické smrti otce vyrůstá s matkou v chátrajícím penzionu přitahujícím lidi nakažené tuberkulózou, kteří sem jezdí kvůli nízkým cenám a léčivému mořskému vzduchu. Úchvatné popisy atmosféry rozpadajícího se penzionu připomenou J. G. Farrella a jeho Nepokoje, charakteristika tuberkulózních hostů dá vzpomenout na brilantní pasáže z díla Thomase Bernharda.

Hallová s přirozenou lehkostí kombinuje detailní popisné pasáže s dynamickým rozvojem dějové linie. Dychtivě tak čteme, jak…