Podjatost soudce Rašíka
Další justiční fígl v procesu s Yektou Uzunoglem ukázal, že kurdský lékař nemá v Česku právo na spravedlnost. Senát Obvodního soudu pro Prahu 4 složený z předsedy Mgr. Vítězslava Rašíka a přísedících Judr. Ireny Nechvátalové a Zuzany Semelové se pro podjatost vylučuje z vykonávání úkonů trestního řízení.
Další justiční fígl v procesu s Yektou Uzunoglem ukázal, že kurdský lékař nemá v Česku právo na spravedlnost.
Senát Obvodního soudu pro Prahu 4 složený z předsedy Mgr. Vítězslava Rašíka a přísedících Judr. Ireny Nechvátalové a Zuzany Semelové se pro podjatost vylučuje z vykonávání úkonů trestního řízení. Oficiální věta psaná právním jazykem opět převrátila život kurdského lékaře Yekty Uzunoglu.
Zpět do bodu nula
Jeho osobní drama započaté před dvanácti lety prokazatelně falešným a zmanipulovaným obviněním z těžkých zločinů jen tak neskončí. Mgr. Rašík a jeho dvě přísedící se zničehonic, po sedm let trvajícím Uzunogluově procesu, rozhodli, že dál pokračovat nebudou. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání a pro lékaře se případ vrátil do bodu nula. Tedy k novému procesu, který začne bůhvíkdy a může zase trvat řadu let.
Poslední den jednání. Soudní síň je zaplněna, mezi diváky jsou politické a právní celebrity. Senátoři Jiří Štětina a Karel Schwarzenberg, poslanec Svatopluk Karásek nebo třeba nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. V síni je patrné napětí mezi soudcem a obhájcem Yekty Uzunoglua Vladimírem Jablonským. Jedná se o Gurkana Gonena, což je klíčový svědek případu, který žije dlouhodobě v Česku, ale ani na osmé předvolání se nedostavil ke svědecké výpovědi. „Už vám nikdo nevěří, vážený senáte, že byste byli schopni ho sem dostat, ani česká policie, přitom bydlí pár desítek metrů od její služebny, to je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
