0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Zahraničí18. 12. 20054 minuty

Vyzkoušíme splavnost Dněstru

Jan Havránek
Astronaut
Fotografie: Moldavské dilema: podněsterští kozáci chtějí k východu, Kišiněv k EU. Foto Profimedia.cz
Autor: Respekt
Fotografie: Moldavské dilema: podněsterští kozáci chtějí k východu, Kišiněv k EU. Foto Profimedia.cz
Fotografie: Moldavské dilema: podněsterští kozáci chtějí k východu, Kišiněv k EU. Foto Profimedia.cz Autor: Respekt

Nejchudší země Evropy, už patnáct let rozdělená, navíc zdroj zbrojních rizik. To je výzva pro Cyrila Svobodu při jeho cestě do moldavského Kišiněva.

↓ INZERCE

Stát, jehož separovaný díl funguje tak, že se tam před týdnem už počtvrté konaly volby do „nejvyššího sovětu“. Unikát? V postsovětském areálu žádná vzácnost. Gruzie se svou Abcházií, Ázerbájdžán s Náhorním Karabachem, málem i východní Ukrajina… Ale stát s touto charakteristikou na cestě do EU? To už je jiná. Právě to musíme mít na mysli při zprávě, že dnes Cyril Svoboda otevírá v Kišiněvě českou ambasádu. Samo o sobě to není žádná senzace, ale zajímavost narůstá v širším kontextu. Moldavsko je už patnáct let nezávislé. Jenže týchž patnáct let si drží de facto nezávislost její východní „nudle“ – Podněstří. Tento ruskojazyčný region při hranici s Ukrajinou neprodukuje hrozbu formátu al-Káidy, nicméně hostí obrovská ruská kasárna a je jedním z center obchodu se zbraněmi. Evropský zájem o Moldavsko je tudíž nasnadě. Navíc prezidenti Ruska a Ukrajiny vydali společné prohlášení – chtějí se aktivně podílet na vyřešení konfliktu mezi Moldavskem a Podněstřím. Takže znovu: Proč vlastně otevírat českou ambasádu v Kišiněvě? A jak může Praha, potažmo EU, ovlivnit zacementované rozdělení země?

Stravitelné sousto

Odpověď na první otázku je jasná. Moldavsko je spolu s Makedonií poslední…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc