Stačí stát ve vstupní hale paláce Tervuren na okraji Bruselu a je vám okamžitě jasné, že tahle honosná stavba z konce 19. století sloužila jako výkladní skříň státní propagandy. Boční výklenky zdobí pozlacené sochy, které měly oslavovat počínání Belgie v její bývalé kolonii a dnešní Demokratické republice Kongo. Pod bohyní v antickém hávu, která v náručí drží veselé černošské dítě, stojí nápis „Belgie přináší dobro do Konga“. Kvůli dílům sochaře Arsena Mattona, vyrobených kdysi na vládní objednávku, sem ale nadprůměrných 120 tisíc návštěvníků nepřišlo. Tím důvodem je výstava Vzpomínky na Kongo: koloniální období, která se snaží ukázat, že tahle kapitola historie zdaleka nebyla tak růžová.
Belgie vlastnila Kongo v letech 1885 až 1960, do roku 1908 to ale nebyla klasická kolonie, nýbrž takzvaný Svobodný stát Kongo, s nímž belgický král Leopold II. zacházel jako s dojnou krávou. Exportu slonoviny, sběru kávy a především tehdy lukrativního kaučuku bylo podřízeno všechno a právě v této době došlo v Kongu k největším zvěrstvům na domorodém obyvatelstvu. Konžané sloužili bílým obchodníkům a firmám podřízeným Leopoldovi II. jako otrocká námezdní síla. Bičování sběračů kaučuku byl ten nejmenší trest. Mužům, ale i ženám a dětem byly často pro výstrahu useknuty ruce nebo je hlídači rovnou zastřelili, když polevili v práci.
Výstava to sice ukazuje, zločiny belgických hledačů zisku se ale…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
