Milionáře z prvního českého baroka a jejich sousedy z paneláků spojil strach o domov.
Kamenice u Prahy je právě ta vesnice, kde se během devadesátých let začalo stavět vůbec první satelitní město „podnikatelského baroka“ v Čechách. Vzbudilo velký, většinou záporný ohlas. Ale prognózy o satelitech požírajících okolní přírodu se nakonec v Kamenici nevyplnily. A zdejší boháči, žijící ve velikých a pohodlných domech, nenaplňují ani představu o sobeckých zbohatlících, kašlajících na obec. Pro svůj mišmaš architektury a životních stylů je Kamenice možná českou modelovou vesnicí budoucnosti. A taky se nad ní stahují modelové mraky.
Rozdělená obec
Okreska na Prahu roztíná obec na dvě části. Jednou je oplocené milionářské městečko bělostných vilek, druhým žalostný slepenec socialistických paneláků. Dobrou zprávou je, že ani panely ani podnikatelské baroko nesetřely genia loci zdejší kulturní krajiny. Do hustých požárských lesů je to co by kamenem dohodil, okolí Kamenice se pyšní šesti rybníky. A proslulý Myslbekův Kristus u hrobky Ringhofferů působí po průchodu orwellowským Sídlištěm 1 a Sídlištěm 2 jako opravdové zjevení.
Srdcem Kamenice a neutrálním územím mezi paneláky a satelitem je Ringhofferovo náměstí, asfaltový plácek, obklopený socrealistickým kulturním domem, stánky a typizovanou sámoškou. Povědomé civilizační scenerii dominuje autobusová zastávka vnukající náhodnému návštěvníkovi okamžitou chuť vypadnout.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
