Že by Ujgurům svítalo na lepší časy? Ne tak docela. 17. března byla z čínského vězení předčasně propuštěna Rebija Kadir, autorka četných filantropických projektů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Tuto pozitivní událost však nelze zobecnit jako zlepšení situace na poli lidských práv v Sin-ťiangu a celé Číně. Spíše šlo o zdařilý kšeftík Pekingu, který se uskutečnil v kontextu návštěvy Condoleezzy Riceové v Pekingu a zasedání Komise pro lidská práva OSN v Ženevě.
Matkou Ujgurů
Zastánci zrušení evropského zbrojního embarga vůči Číně hovoří o „četných zlepšeních“ v oblasti lidských práv. To je však mystifikace.
Charismatická Rebija Kadir (58) pochází z chudých poměrů, dokázala se však vypracovat na čelnou představitelku svého národa, a to především svými dobročinnými aktivitami, které nahrazovaly vakuum vzniklé neschopností nebo úmyslnou nečinností komunistického aparátu. V roce 1997 založila Hnutí tisíce matek zabývající se podporou obchodních projektů ujgurských žen. Úsilí vyvíjela i v oblasti školství, klíčového problému nedovzdělané ujgurské populace. Těšila se i uznání vyšších míst – zastávala důležité oficiální funkce a byla například členkou delegace ČLR na konferenci OSN o ženách v Pekingu. Je symbolem úspěšné představitelky menšinové národnosti, navíc muslimské, která se prosadila v celostátním měřítku. Všem Ujgurům je známa jako Matka Ujgurů.
Věci se začaly zvolna měnit po roce…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
